Jste naštvaní, že jste šlápli do psí hromádky? Já také!

ilustrační foto

Další fotky: 

Před nějakými patnácti lety město obětovalo část peněz z vybraných poplatků a každý evidovaný majitel psa dostal svazek zelených mikrotenových pytlíků. Úřad tak chtěl lidi naučit, aby po svých miláčcích uklízeli. Jak dalece zabrala tato jednorázová akce, to nevím. Fakt ale je, že se postupně uklízení po pejscích stalo skoro samozřejmostí. Ale jen pro ty slušné pejskaře. „Když to srovnám s dobou před nějakými deseti lety, je vidět výrazný posun k lepšímu. Dřív jsem s pytlíkem byla výjimkou, dnes je to běžné, že lidé po psech hromádku uklidí,“ potvrdila paní Marie. „Moje dcera si pořídila psa a důsledně po něm uklízí. A nejen to. Dohlíží také na to, aby po psech uklízeli ostatní. Když se někdo vymlouvá, že nemá pytlík, klidně vytáhne svůj ze zásobníku u vodítka a počká, až ten páníček psí hovínka uklidí,“ vyprávěla mi jedna moje kamarádka.

Podle nejen mých zkušeností uklízejí spíš majitelé menších psů. Ti větší dělají hromádky uměrně své velikosti a velmi často zůstanou ležet tam, kde je pes nechal. Zrovna včera jsem na jednu hromádku obřích rozměrů narazila přímo naproti vchodu do školy v ulici Palackého.

Zhruba před deseti roky město pokračovalo ve své výchově majitelů psů, vybralo pár lokalit pro jejich volné venčení a na pár místech nechalo instalovat speciální odpadkové koše na psí exkrementy. „Jeden byl tady u rybníka, přímo naproti Roháčkova mlýna. Vídal jsem lidi, že tam pytlíky házeli. Já taky, když jsme šli s Ferdou do parku. Jenže před časem koš zmizel, tak pytlíky musím házet do normálních kontejnerů na komunální odpad,“ postěžoval si důchodce pan František.

Na odboru správy a údržby majetku města jsme se dozvěděli, že v době, kdy se tyto speciální koše instalovaly, byly psí exkrementy považovány za nebezpečný odpad, což dnes už neplatí. „Psí exkrementy se mohou vyhazovat do nádob na běžný komunální odpad,“ potvrdili nám úředníci.

Snahu města naučit majitele psů uklízet po svých čtyřnohých miláčcích pokládám za nanejvýš nedůslednou. Jednorázové akce (poslední před deseti lety) bych nahradila obyčejnými odpadkovými koši a na každém by visely pytlíky. Možná, že párkrát by je někdo ukradl (toho se prý na radnici obávají), ale určitě by svůj účel splnily. Ty pytlíky bych přednostně dávala na místa, kam lidi se psy chodí, na místa, kde jsou zelené plochy, a dávala bych jich raději trochu víc. Konec konců – papírový pytlík s lopatkou z kartonu je dnes samozřejmostí v celé řadě měst, od Prahy až po Znojmo. Navíc je to česká myšlenka chytrého českého člověka, který s ní prorazil do celého světa. Jen Prostějov se jí brání.

Olga Katolická