Maminky pozor! Viděly jste úchyla na Hloučele? Volejte policii!

Maminky pozor! Viděly jste úchyla na Hloučele? Volejte policii!
ilustrační foto

 

V prostoru lesoparku Hloučela se údajně pohybuje exhibicionista. Jedna z našich čtenářek měla tu smůlu, že se s ním potkala hned dvakrát. O svém traumatizujícím zážitku nám napsala.

 

„Poprvé se pokusil o výstup na hlavní cestě lesoparku mezi mostem na Kostelecké a občerstvením u Cavala. Z dálky jsem viděla, že se obnažuje, po chvíli přestal. Prošla jsem kolem předstírajíc, že telefonuji a nevšímala jsem si ho. Podruhé se mu zadařilo. Stalo se to v sobotu 8. června 2013 odpoledne. Byla jsem na procházce se svým ani ne tříměsíčním synem v kočárku a procházela jsem se na trase mezi občerstvením u Abrahámka a občerstvením u Mazánka. Usedla jsem ke stromu přímo u řeky, abych nakojila malého. Bylo to na místě, kudy lidé občas chodí, ale je tu klid a - jak jsem si myslela – i soukromí. Kolem projel cyklista na černobílém kole. Měl na sobě normální oblečení a na hlavě červený šátek. Po chvíli jsem si všimla, že zůstal stát opodál, nalevo od nás. Poznala jsem, že je to stejný muž jako minule. Když jsem se podívala znovu, už tam nebyl. Pak jsem zjistila, že stojí napravo ode mne ve křoví a upřeně mě pozoruje. Poté se ocitl znovu nalevo ode mě, byl zády ke mně, se staženými kalhotami a s rukama v rozkroku. Krve by se ve mně nedořezal. Chtěla jsem někomu zavolat o pomoc, ale měla jsem strach. Po pár minutách se mi ztratil z dohledu. Vzala jsem miminko, kočárek, batoh a šla rychle pryč… Ale… Stál v cestě, úplně obnažený, díval se na mě a oběma rukama se tahal za varlata.Moje pocity? Zděšení, strach, bezmoc, stres… Nejde o to vidět mužské přirození, děsivé v tu chvíli je, že absolutně nevíte, co od toho člověka čekat. Máte strach, co bude dál, máte strach že vám něco udělá. Hlavou se mi honilo: „Co když poběží za mnou, co když mi něco udělá, co moje miminko?!“

Doběhla jsem na hlavní cestu, kde se pohybuje víc lidí. Volala jsem příteli a ten mě přesvědčil, abych zatelefonovala na městskou policii, sám dorazil za mnou, našel ho a pomohl ho policii dopadnout. Tímto jemu i městské policii děkuji.

Jenže - protože byl muž nahlášen na policii poprvé a protože nemám svědka, jen si ho poznamenali. Pokud o něm uslyší ještě jednou, budou prý jednat jinak. Perlička: Muž nejdřív zapíral a poté přiznal, že „to“ dělal, ale prý o mně nevěděl!Moje další pocity? Strach být venku samotná. Stres z toho, že o tom mluvím a že se mi pomstí. Stud mluvit o tom. Celkově stud, že se mi tohle stalo a že mu to prošlo. Navíc se stres projevil i na mém miminku, které bylo neklidné, uplakané a neschopné se pořádně najíst a vyspat. To mě mrzí asi nejvíc. Copak je normální, aby se tohle dělo? V hlavě to budu zpracovávat ještě asi hodně dlouho.Jsem si naprosto jistá, že nejsem jediná, kdo na něj narazil! Vím, jaký je to pocit, bát se říct si o pomoc. A proto vás vyzývám: Nebojme se! Braňme se! Řešme to! Pokud ho potkáte, VOLEJTE POLICII!“

S tímto dopisem se na nás obrátila mladá maminka z Prostějova. Její slova plně potvrdil její přítel Tomáš. Osobně se skláním nad statečností této mladé ženy a nad její schopností přesně popsat své pocity. Jména aktérů příběhu má redakce k dispozici, samozřejmě je nezveřejňujeme vzhledem k ochraně jejich soukromí.

Nicméně příběh je nadmíru alarmující. Připomínáme, že číslo tísňového volání na městskou policii Prostějov je 156, na Policii ČR 158 a evropské číslo tísňového volání je 112. Zapamatujte si je!

A pokud máte podobné zkušenosti, dejte nám vědět. Přece všichni chceme, aby lesopark Hloučela byl bezpečný pro všechny. I pro maminky a jejich děti!

(ok)

Poslat nový komentář