Nemocnice získala nové dárce, krve je ale stále málo

ilustrační foto

Přestože se nemocnici podařilo získat v loňském roce víc prvodárců, není situace zdaleka ideální. Počty prvodárců totiž nejsou schopny pokrýt nárůst odběrů a s tím spojenou rostoucí spotřebu krve a plazmy. Podle vedoucího lékaře prostějovské transfúzní stanice Jiřího Šlézara je hlavním problémem klesající zájem mladých lidí o dárcovství krve a plazmy. To může do budoucna znamenat velký problém. Celková dárcovská základna totiž postupně stárne a mladí lidé o dárcovství krve jeví menší zájem. „Doba šla kupředu a došlo tak k celkovému posunutí hodnot mladých lidí. Řada z nich cestuje, často v takzvaných endemicky rizikových oblastech. Mnoho mladých lidí trpí na různé alergie, mají tetování či piercing, což je často na určitou dobu vylučuje z možného darování,“ vysvětluje vedoucí lékař Jiří Šlézar. „Svůj vliv má na klesající počet dárců i neochota některých zaměstnavatelů a firem uvolňovat své zaměstnance. Ti pak mohou chodit k odběrům pouze ve svém osobním volnu,“ jmenoval další z problémů lékař.

Přestože se nemocnici daří získávat nové prvodárce, bojuje s klesajícím počtem pravidelných dárců, tedy těch, kteří darovali v posledních dvou letech krev alespoň jedenkrát. „Udržet počty odběru se nám daří se stále menším počtem pravidelných dárců. Zvyšuje se tak frekvence jejich odběrů, a to na maximálně přípustnou mez. Hledáme tak nyní možnosti, jak mladé lidi k darování krve a plazmy víc motivovat,“ doplňuje MUDr. Jiří Šlézar.

Celkem provedli zdravotníci transfúzního oddělení prostějovské nemocnice 3 583 odběrů krve a 2 102 odběrů plazmy. Mezi nejčastější příčiny potřeby krve patří operace, pooperační komplikace, dopravní a jiné nehody, poruchy srážlivosti, nádorová onemocnění nebo třeba těžké porody. Jen pro představu, jeden pacient může během své léčby spotřebovat krev až od třiceti dárců. „Chtěl bych touto cestou poděkovat všem lidem, kteří v uplynulém roce přišli darovat krev či plazmu. Ať už šlo o dárce pravidelné nebo dárce, kteří přišli darovat nejcennější tekutinu poprvé. Velmi si jich vážíme,“ dodává vedoucí lékař.

„Byla jsem pravidelným dárcem krve několik desítek let a jsem držitelkou stříbrné plakety doktora Janského. Mé dárcovství ale ukončila rakovina štítné žlázy, takže jsem se ke zlaté plaketě už nedopracovala,“ řekla nám naše čtenářka paní Oldřiška, která k dárcovství přivedla i svého nejstaršího syna. „Žije na druhém konci republiky a chodí pravidelně každého čtvrt roku. Má stejně jako já Rh faktor mínus, takže si ho na transfúzní stanici považují,“ dodala paní Oldřiška.

Bezpříspěvkovými dárci krve se mohou stát lidé ve věku od 18 do 65 let. Pro darování krve musí být naprosto zdraví. Zda je dárce způsobilý k odběru, posoudí individuálně odborný zdravotnický pracovník přímo na pracovišti transfúzního oddělení prostějovské nemocnice. Den před odběrem by měl dárce hodně pít, nejíst tučná jídla, nepít alkohol a ráno může lehce posnídat.  (hs, ok)