Městskému hřbitovu je 115 let

ilustrační foto

Hřbitov byl vysvěcen 27. května 1900 Ludvíkem Hofmannem a zprovozněn 1. 7. 1900. Celý areál byl koncipován jako park s pravoúhlým systémem cest rozdělený do patnácti hrobových polí. „Vchod na hřbitov tvoří novorenesanční brána doprovázená bohatou štukovou výzdobou a různými symboly. Na vrcholu je anděl s polnicí symbolizující poslední soud, najdeme zde letopočet založení (L. P. 1900) a písmena alfa a omega symbolizující počátek a konec života,“ popsala držitelka Ceny města Prostějova Hana Bartková.
Z objektů hřbitova můžeme například vyzdvihnout novorenesanční arkády z roku 1907 od architekta Čeňka Venclíka s hrobkami významných prostějovských měšťanských a podnikatelských rodin, urnový háj a kolumbárium z roku 1931 od architekta Václava Jeřábka, obřadní síň z roku 1977 od Blahoslava Adamíka či vsypovou loučku z roku 1991.
„Hřbitov je od roku 1958 nemovitou kulturní památkou s památkově chráněnými hroby manželů Vojáčkových, básníka Jiřího Wolkera, novináře Josefa Krapky, hudebního skladatele Františka Neumanna a například prostějovského faráře a básníka Karla Dostála Lutinova,“ doplnil náměstek primátorky Jiří Pospíšil. Hřbitov vyniká také řadou uměleckých náhrobků od Stanislava Suchardy, Bohumila Kafky, Jano Kőhlera, Jana Třísky, Julia Pelikána, Karla Hořínka, Václava Becka, Vladimíra Pleského a Josefa Bernauera. Připomenout můžeme například mozaiky od Jano Kőhlera na hrobě P. Karla Dostála Lutinova (Kladení do hrobu) a rodiny Součkovy a Svobodovy (Panna Marie s Ježíškem, sv. Václav a sv. Ludmila) či portrétní plastiku Ondřeje Přikryla doprovázenou obilními klasy a hanáckými motivy od Jana Třísky.
„Hřbitov je cenný i po stránce dendrologické. Za respektování původní Havránkovy koncepce se například do vstupní části vrátil sad z vonných a kvetoucích keřů. Za uplynulá desetiletí prošel hřbitov řadou oprav a rekonstrukcí. Poslední zahrnují opravy arkád včetně zajištění proti vlhkosti a výstavbu dvou nových kolumbárií u východní zdi hřbitova,“ vyjmenoval náměstek Pospíšil.
O hřbitově psali literáti a básníci Jiří Wolker, František Nechvátal, Ondřej Přikryl, Miroslav Vogl, publicisté a regionální historici P. František Starý, František Havránek, Jaroslav Mathon, Bohuslav Ošťádal, Bohuslav Kraus. „Například poslední publikace Renaty Skřebské nazvaná Sepulkrální památky okresu Prostějov (2010) se týká zhodnocení uměleckého bohatství a funerálních plastik. Právě v ní najdeme myšlenku, která by mohla být i výzvou k dalšímu poznávání hřbitova: „Naučme se na hřbitov chodit jako do galerie umění a lidských životů. Začněme si všímat, co nám naši otcové zanechali, a snažme se toto dědictví pochopit a chránit,“ uzavřela Hana Bartková. (Zdroj MMpv)

Foto MMPv