Oryxové otevřeli turistickou sezonu v ZOO Olomouc

ilustrační foto

Další fotky: 

Vzhledem k tomu, že jsou to teplomilné antilopy, tráví zimu ve stáji v individuálních boxech, kde po začátku roku proběhnou porody samic. Již odrostlá mláďata pak při vypouštění následují své matky a rychle si zvyknou na pro ně nový, volný prostor. Ve výběhu následně ještě nějakou dobu probíhají ritualizované souboje dospělých, které slouží k sestavení hierarchického žebříčku. Zároveň dochází k páření – chovný samec po zimním odloučení od samic plní velmi ochotně svou funkci. „Potomci se našim oryxům díky tomu rodí synchronizovaně, v rozmezí maximálně dvou měsíců po Novém roce. Nejen pasažéři safari vláčku, ale i pěší návštěvníci si opět mohou užívat pohled na tato nádherná zvířata se šesti letošními mláďaty. Je to fascinující podívaná," přidává pozvání mluvčí zahrady Karla Břečková.

CHOV V ZOO OLOMOUC

Oryxe jihoafrické chováme od roku 1974, kdy nám přivezli ze Zoo Děčín samce Huga a samici Idu. Po dvou letech k nim přibyla zvířata z odchytu v Namibii: Kašpar, Malá, Velká a Stará. O něco později ještě samice Neffy. Ida, Malá a Neffy se staly zakladatelkami chovu. Chovní samci se měnili pro zachování nepříbuzenského křížení a až do roku 2000 pocházeli přímo z odchytu v Africe. Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům této antilopy v Evropě. Počet porodů přesáhl číslo 300.

OBECNÉ INFORMACE

Jedinečná černobílá obličejová kresba a dlouhé rovné rohy dělají z této africké pouštní antilopy vskutku majestátní zvíře. Šedé tělo s plavým nádechem zdobí úhoří pruh na zádech a vzhled doplňuje černobílé zbarvení břicha a nohou. Denně ujdou velké vzdálenosti za vodou a potravou. Pokud se přibližně 15 členné skupiny na cestách setkají, pokračují v počtu až 200 jedinců.Přísnou hierarchii skupiny udržují ritualizované souboje sloužící k zahnání soupeře. Výsostné postavení mají dominantní samec a dominantní samice. Vzájemný odstup, typický projev distančního chování, porušují pouze při souboji a páření, výjimkou je vztah mezi matkou a mládětem.

ZAJÍMAVOSTI

Přežití v tvrdých podmínkách jejich přirozeného výskytu jim umožnili speciální adaptace. Jednou z nich je péče o mláďata tak zvaného „odkládacího typu“. Zhruba první měsíc života tráví mládě skryté před predátory odděleně od zbytku skupiny i své matky. Přibližně třikrát denně ho matka zavolá, tele opouští svůj úkryt a přichází se nakojit, přičemž díky absenci pachových žláz na paznehtech nezanechává stopu. Ke skupině se připojuje až ve chvíli, kdy zesílí natolik, aby bylo schopné při útoku šelem utéct. (red)

Foto: ZOO OLomouc