Olomoučtí chemici navrhli postup pro snazší dopadení pachatele se střelnou zbraní

Vydáno: Ne, 05/27/2018 - 07:44

Zprávy

Olomoučtí chemici navrhli postup pro snazší dopadení pachatele se střelnou zbraní

ilustrační foto

Usvědčit pachatele ze střelby na základě analýzy povýstřelových zplodin zachycených na otisku prstů a současně ho na základě této stopy identifikovat. To umožňuje postup, který navrhli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty UP Olomouc. Chemiky k výzkumu motivovaly teroristické útoky v Paříži i spolupráce s policisty v rámci přednáškového modulu Analytická chemie ve forenzních vědách. Podle výzkumníků je vyvinutá metoda snadno přenositelná do praxe.

Jeden z jejích autorů, Tomáš Pluháček, se v době teroristických útoků v Paříži v listopadu 2015 vracel ze stáže ve Francii. V této souvislosti ho napadlo využít analýzu povýstřelových zplodin pro identifikaci pachatelů.

„S kolegy jsme se zamýšleli nad tím, zda po odběru reálných otisků prstů na místě činu zůstanou částice z povýstřelových zplodin ukotveny v papilárních liniích a budeme schopni na základě takto získaných poznatků provést i identifikaci osoby. Nyní už víme, že dokážeme z otisku prstů určit, zda jejich „majitel“ manipuloval se střelnou zbraní nebo z ní i střílel, a také tuto osobu identifikovat,“ uvedl jeden z autorů Tomáš Pluháček, který si za prezentaci postupu odvezl z letošní mezinárodní konference ESAS (European Symposium on Atomic Spectrometry) v Berlíně cenu za nejlepší poster.

V běžné praxi kriminalisté zkoumají částice povýstřelových zplodin, které získají z rukou střelce nebo jeho oděvu. Ve specializované laboratoři k tomu využívají skenovací elektronovou mikroskopii. Olomouckým vědcům ale stačí analyzovat prvky z povýstřelových zplodin, jako jsou například olovo, baryum, antimon a případně rtuť, jen z latentního otisku prstu. Pro analýzu využívají laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem, což je metoda umožňující zobrazování prostorové distribuce prvků napříč pevným vzorkem.

„Námi navržený postup, poskytující přímo souvislost mezi biometrickými informacemi a corpus delicti v podobě detekce a klasifikace částic povýstřelových zplodin, dosud nikdo jiný neaplikoval. My jsme ho ověřili u tří osob a analýzy konzultovali s profesionálním znalcem z oboru daktyloskopie. Nyní chceme metodu potvrdit analýzou více vzorků a nabídnout ji Policii ČR. Věříme, že metoda by mohla práci kriminalistů urychlit a usnadnit. Standardní analýza pomocí skenovací elektronové mikroskopie je totiž poměrně zdlouhavá a má určitá omezení,“ doplnil Pluháček.

Olomoučtí analytičtí chemici spolupracují s kriminalisty dlouhodobě. Zkušení chemici a policejní specialisté předávají studentům informace z oboru forenzní chemie. Jedná se především o aplikace analytické chemie, které využívají kriminalisté k prokázání trestné činnosti. Laická veřejnost zná některé z postupů, byť v poněkud zjednodušené podobě, například z kriminálních seriálů.

(Zdroj UPOl)