Dušičky jsou svátky vzpomínek

Dušičky jsou svátky vzpomínek
ilustrační foto

Včera bylo druhého listopadu a naše kroky mířily k místům posledního odpočinku našich nejbližších. Šli jsme za těmi, kteří s námi už nejsou, které už nikdy neuvidíme, neuslyšíme, kteří zůstanou už navždy jen vzpomínkou.

Dušičky, Památka zesnulých. Vzpomínáme na ty, jež jsou nám stále drazí, na to, jací byli, na jejich dušičku. Prostě oslavujeme lidskou duši. Vzpomínáme na mámy, táty, babičky, dědečky, sourozence, děti… Na lásky svého života. Na všechny, kteří nás hlídají někde tam, daleko a myslí na nás stejně jako my na ně.

Dnes už jim nemůžeme dát víc, než onu vzpomínku, květinu, zapálenou svíčku. Pro mnoho z nás je právě ono zapálení svíčky gestem, které vyjadřuje prosté „moc mi chybíš“. Běžte, a tu svíčku zapalte. Třeba ještě i dnes. Večer na hřbitově, plápolajícím stovkami plamínků, zahřeje dušičku i vám. Budete vědět, že nikdo z nás nezůstane zapomenut. (ber)

Ilustrační foto: ber

Poslat nový komentář