Když holce učaruje kulatý nesmysl!

Když holce učaruje kulatý nesmysl!
ilustrační foto
Další fotky: 
Když holce učaruje kulatý nesmysl!
Když holce učaruje kulatý nesmysl!
Když holce učaruje kulatý nesmysl!
Když holce učaruje kulatý nesmysl!
Když holce učaruje kulatý nesmysl!
Když holce učaruje kulatý nesmysl!
Když holce učaruje kulatý nesmysl!

Je krásná a mohla by být modelkou. Lucie Tomešová si ale zvolila jinou cestu. Už víc jak dvacet let se věnuje fotbalu. A úspěšně. A my jsme ji vyzpovídali.

Lucko, kdy jsi začala hrát fotbal a proč?

Fotbal jsem začala hrát už v osmi letech. Viděla jsem za bytovkou hrát kamarády, tak jsem to šla s nimi zkusit a zalíbilo se mi to.

Kde jsi začínala?

Můj první klub byl TJ Sokol Čechovice. V naší bytovce bydlí pan Antoníček, který v tu dobu trénoval žáky. Všiml si mě, jak si kopu s kluky a nabídl mi, ať si zkusím zatrénovat s nimi. Neváhala jsem a šla do toho.

Na jakém postu hraješ?

Vyzkoušela jsem si všechny posty, od gólmana až po útok. Nejvíc mi se mi líbí na středu zálohy, kde hraju už několik let.

Za koho jsi hrála a hraješ?

Hrála jsem za TJ Sokol Čechovice, FC Kostelec na Hané, FC Slovácko, FC Zbrojovka Brno a momentálně hraji druhou ligu za 1. FC Olomouc

Jaký je tvůj největší fotbalový úspěch?

Můj největší fotbalový úspěch byl ve Zbrojovce, kde jsem hrála první ligu. Druhý úspěch byl postup do divize s Kostelcem na Hané, kde nás skvěle trénoval Peťa Merta.

Jak se na tvé rozhodnutí stran kopané tvářili rodiče?

Když jsem s fotbalem začínala, taťka z toho nebyl moc nadšený. Viděl, že se věnuji víc kopané než učení. Ale postupem času si to vše sedlo, tak jak mělo a dodneška mě v tom s mamkou plně podporují a mají ze mě radost.

Čemu se věnuješ mimo fotbal?

Obecně ráda sportuji, běhám, jezdím na kole, plavu. Baví mě také cestování, turistika. A samozřejmě moc ráda trávím čas s rodinou a nejbližšími.

Co ti fotbal dal a dává?

Fotbal mě i po tolika letech stále baví, nabíjí, motivuje, neustále sbírám nové zkušenosti, přátele, radost, smích. Je to opravdu úžasný a když to shrnu, tak mi to dalo a dává samé pozitivní, krásné chvíle (úsměv).

Dost mne překvapilo, že věčně rozesmátá Lucka není ve věku teenagera. „Jak se říká, je nám tolik let, na kolik se cítíme. No a já tu třicítku nějak necítím," vysvětlila mi. A má pravdu. (ber)

Foto archiv: LT

 

Poslat nový komentář