V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil

V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
ilustrační foto
Další fotky: 
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil
V Prostějově se vyráběly české Rolls – Roycy. A vznikl zde první český aerodynamický automobil

Začalo to zemědělskými stroji

Intenzivní rozvoj zemědělské výroby vedl ve druhé polovině minulého století k nebývalému rozšíření výrobců zemědělských strojů. Jednu z takových firem založil v roce 1878 v Prostějově spolumajitel plynárny František Wichterle. Postavil nejprve malou opravářskou dílnu, které se ale dařilo natolik, že o rok později zakoupil další pozemky a začal stavět továrnu. Za nějaký čas rozšířil podnik na dva závody. Úměrně tomu rozšiřoval František Wichterle i sortiment, takže vyráběl všechny druhy strojů na setí, sklizeň a prvotní zpracování zemědělských produktů. K pohonu strojů začala firma postupně dodávat i potřebné energetické jednotky. V roce 1891 po náhlém úmrtí Františka Wichterleho převzali firmu jeho synové Lambert a Karel. Firma nazvaná „První prostějovská továrna na hospodářské stroje, parní, benzínové a plynové motory, slévárny na kov a železo F.Wichterle Prostějov“ postupně vybudovala obchodní síť na celém území bývalého Rakouska – Uherska. Před první světovou válkou měla tisícovku zaměstnanců.

Další továrnu na zemědělské stroje založil v Prostějově v roce 1894 Josef Kovářík. Původně vyráběla firma orné nářadí, od roku 1896, kdy do firmy vstoupil jeho bratr František, se výroba rozšířila na další zemědělské stroje a parní a spalovací motory. V roce 1909 byla ustavena akciová společnost „Prostějovská akciová továrna na stroje a motory F. aj. Kovářík.“

Výrobní náplň obou továren byla podobná, firmy si silně konkurovaly. Proto se 22. prosince roku 1918 sloučily do „Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovářík, akciová společnost Prostějov.“ Vznikla největší československá továrna na zemědělské stroje, jejíž provozní kapitál činil v roce 1920 neuvěřitelných 24 milionů korun. Rodina Wichterlů převzala komerční záležitosti, technickou stránku zase zajišťovali Kováříkovi.

Automobilka Wikov

V novém podniku bylo zaměstnáno kolem 1 500 zaměstnanců. Výrobní program se začal rozšiřovat o další výrobky, z nichž nejvýznamnější byly automobily. Začátky automobilky spadají do roku 1922, kdy byl z vídeňské výstavy dovezen italský osobní vůz Ansaldo, který posloužil prostějovským konstruktérům jako vzor. V roce 1923 byly vyrobeny první dva prototypy, o kterých se zachovalo jen velmi málo údajů. Výrobky začaly být uváděny pod jménem Wikov.

Na základě zkušeností z vývoje a výroby prototypů byl v roce 1924 zkonstruován Wikov IV, vyrobený v pěti exemplářích. O rok později vznikl Wikov V, u něhož kolísají údaje o vyrobených kusech v rozmezí deseti až dvaceti exemplářů. Tyto vozy byly svěřeny vybraným zákazníkům, což by se dnes dalo označit jako laické zkoušky. Po odstranění zjištěných nedostatků vznikl první typ určený pro běžnou výrobu.

Pozoruhodností vozů této značky byl motor s rozvody OHC, což bylo v té době u osobních vozů neobvyklé. Začalo se jich častěji používat až o půl století později.

Mezi úspěšné závodní vozy patřil Wikov 7/28, který ve své třídě vítězil v závodě Ecce Homo, Zbraslav - Jíloviště i v rakouském Semmeringu.

Wikov 35 z roku 1931, přezdívaný Kapka, byl vůbec prvním československým aerodynamickým vozem.

Konec éry

Automobily Wikov byly vyráběny jen asi 15 roků. Výroba v malých sériích či jednotlivých kusech umožňovala továrně zavádět pohotově nová řešení a přizpůsobovat vozy požadavkům zákazníků. K tomu se přidala i spolehlivost vozů a solidnost jejich provedení, která dala základy přezdívce Wikovek na české Rolls – Roycy.

Automobily Wikov tak mají navždy vyhrazeno místo v historii našeho automobilového průmyslu.

  *1878 * Vznik firmy F. Wichterle

· *1894 * Vznik firmy J. Kovářík

· *1918 * Vznik firmy Wichterle a Kovářík

· *1922 * Začátky automobilky

· *1925 * Zahájení výroby osobních automobilů typu 7/28

· *1930 * Zahájení výroby osobních automobilů typu 35 a nákladních automobilů

· *1933 * Zahájení výroby osobních automobilů typu 40

· *1934 * Rozhodnutí o zastavení výroby automobilů

· *1940 * Konec výroby automobilů Wikov

(Text a foto: ber, archiv ber)

Poslat nový komentář