Zapomenutí rodáci. Milan Dvořák

Vydáno: Ne, 09/15/2019 - 07:53

Zprávy

ilustrační foto

Možná znáte filmové komedie Petra Schulhoffa Zítra to roztočíme, drahoušku, Já už budu hodný, dědečku, Co je doma, to se počítá - ke všem a řadě dalších filmů a televizních her složil hudbu Milan Dvořák. Klavírista a skladatel se narodil v Prostějově 6. prosince 1934.

Na klavír začal Milan Dvořák hrát na prostějovské hudební škole, a i když v roce 1958 promoval na ČVUT, hudbě zůstal věrný dodnes. Jeho profesionální začátky se váží k orchestrům Zdeňka Bartáka či Zdeňka Marata, kde kromě hraní na klavír začal i komponovat a instrumentovat. Od roku 1965 působil v Semaforu. Spolupráce s tímto pražským divadlem, kde byl jeden čas i uměleckým vedoucím, mu otevřela svět populárních písniček a poetický humor Jiřího Suchého ho poznamenal na celý další život. Souběžně (až do roku 1990) působil jako klavírista a umělecký vedoucí v doprovodné skupině Hany Hegerové.

Samostatnou kapitolou je jeho spolupráce s rozhlasem, pro který nahrával řadu snímků včetně vlastních orchestrálních cyklů, a to v Praze, Brně i v Ostravě. V 70. letech byl dramaturgem Tanečního i Jazzového orchestru v tehdejším Československém rozhlase. Navíc s dirigenty Josefem Vobrubou a Kamilem Hálou udržoval blízké pracovní i přátelské vztahy. V osmdesátých letech založil Televizní septet, který existoval více než deset let. V současné době, kromě komponování, spolupracuje velmi úzce s Evou Pilarovou, Evou Kriz-Lifkovou a dalšími zpěváky. Pro Hudební nakladatelství Českého rozhlasu upravuje oblíbená Radio-alba. (ber)

Foto: https://www.kriz-lifkova.cz