Příběhy klokánkových dětí. Šestiletá Maruška žila jako bezdomovkyně

ilustrační foto

Po hospitalizaci v nemocnici si v Klokánku Maruška poměrně rychle zvykla, a to i díky stejně staré holčičce, která ji v bytečku společně s tetou přivítala. Holčičky se okamžitě skamarádily a byly si vzájemnou oporou. Matka Marušku v Klokánku navštěvovala a brávala na vycházky, údajně na dětská hřiště a do cukráren. Velmi záhy ale v Klokánku zjistili, že si při návštěvách matka od dcerky vybírá potají kapesné. které potřebovala zřejmě ke koupi alkoholu, jak bylo bohužel i při jejich občasných návštěvách evidentní. Později z Maruščina vyprávění zjistili, že maminka stále nemá kde bydlet, společné vycházky tráví v lese, kde má maminka postavený stan a bydlí tam společně s dalšími muži. Maruška vyprávěla, jak pánové maminku bijí, protože se s nimi nechce mazlit, pijí pivo a říkají sprostá slova.

Klokánek okamžitě ve spolupráci s OSPOD zamezil kontaktu matky s dcerou mimo zařízení.

Matka neustále slibovala, jak zahájí léčbu své závislosti, najde si práci, vyřídí si dávky na úřadu práce a bude si shánět bydlení alespoň na ubytovně, aby si mohla dceru převzít zpět. Nicméně nakonec byl vždy alkohol silnější.

Maruška tak byla soudem svěřena do dětského domova a čekalo se na nabytí právní mocí rozsudku.

Zatímco děvčátko připravovali na přesun do dětského domova, stále se snažili najít vhodnou náhradní rodinu. Povedlo se, a okamžitě bylo zahájeno vzájemné seznamování. Radost se ještě několikrát znásobila, když bylo už pří prvním setkání jasné, že jde o lásku na první pohled.

Maruška se z pravidelných a častých návštěv pěstounů v Klokánku velmi těšila a ještě než stihl nabýt rozsudek právní moci, odcházela společně se svými novými „rodiči a sourozenci“ do nového domova.

U biologické matky se bohužel doposud nic nezměnilo. Zato z Marušky je nádherná mladá slečna a ve své nové velké rodině je šťastná a spokojená.(red)

Ilustrační foto pixabay.com