Pamatujete? Ondrej Nepela

ilustrační foto

Ondrik, jak mu všichni říkali, se už v sedmi letech "zamiloval" do krasobruslení a jeho celoživotním vzorem byl o generaci starší Karol Divín (1936), stříbrný olympionik z kalifornského Squaw Valley (1960). Už v roce 1958, kdy ho maminka přivedla na zimní stadion Slovanu Bratislava, poznala trenérka Hilda Múdra (1926), že má před sebou neuvěřitelného dříče a výjimečného sportovce. Stal se pro ni nejen svěřencem na ledu, ale téměř i synem, byť ji po celých 15 let trénování oslovoval „teta Hilda“. Vozila ho na časné ranní tréninky a potom do školy.V roce 1964 „vybruslil“ Ondrej svůj první titul Mistra republiky a poté dalších sedm! V letech 1965-1973 nenašel Ondrej v ČSSR přemožitele a v letech 1966, 1967 a 1968 mu patřila také bronzová příčka na mistrovství Evropy. Jeho nejsilnější stránkou byly povinné jízdy, ve volných sestavách bodoval spíše precizností než uměleckým dojmem.Na své druhé olympiádě ve francouzském Grenoblu 1968 skončil osmý, v letech 1969-1973 získal pět titulů Mistra Evropy a zlatý hattrick Mistra světa přidal v letech 1971-1973. V tomtéž roce byl zvolen nejúspěšnějším sportovcem Československa.Vrcholem kariéry však bylo zlato v japonském Sapporu v roce 1972 - jako jediný (Čecho)Slovák v historii krasobruslení získal metu nejvyšší!Nepela následujících 13 let bruslil v lední revui a zároveň se jako akreditovaný trenér věnoval mladým talentům.Bylo mu pouhých 38 let, když u něj propukla tehdy nová a zákeřná nemoc – AIDS. Už během jeho sportovní kariéry bylo veřejným tajemstvím, že tento pohledný mladý muž, kterého ženy zbožňovaly, je homosexuál. Zemřel 2. února 1989 v německém Mannheimu. Držitel devíti nejvzácnějších zlatých medailí Ondrej Nepela se v roce 1995 „dostal“ na poštovní známku, o dva roky později byl po něm pojmenován zimní stadion v Bratislavě a v roce 2000 si jej Slováci zvolili slovenským Sportovcem století. (ber)

Foto: https://www.fdb.cz/