Příběhy klokánkových dětí. Nemocného Jeníčka tahala matka po ubytovnách. A pak na něj zapomněla

ilustrační foto

„Přišel k nám ve 4 měsících přímo z nemocnice, kde už byl za svůj krátký život poněkolikáté. Matka s ním cestovala po ubytovnách, kde se kouří a hygienické podmínky jsou horší,“ vypráví Klokánek. Špatné prostředí Jeníčkovi ubližovalo, zhoršovala se mu jeho vrozená vada dýchání. Matka sice říkala, že ho miluje, chce pro něj to nejlepší, ale svoje podmínky nebyla schopná a možná ani ochotná změnit.

„V péči našich tet Jeníček rozkvetl, užíval pravidelně léky na dýchání, tety s ním docházely na rehabilitaci, cvičily Vojtovu metodu, dávaly Jeníkovi správné mléko pro alergické děti. Podařilo se nám vypiplat z něj kluka jako buk,“ usmívá se Klokánek.

Matce se ale zřejmě zalíbil život bez závazků a komplikované a náročné péče o tak nemocné dítě, takže se Jeníčka vzdala. Když odcházel z Klokánku, protože uplynul půlroční pobyt daný zákonem, přecházel do kojeneckého ústavu. „Doufáme, že i tam mu bude poskytnuta tak individuální péče, jakou jsme mu dali v Klokánku,“ vypráví jedna z tet. Pevně věří a doufají, že si najde někde svoji adoptivní náhradní rodinu, která ho bude milovat, stejně jako jej milovali oni. (red)

Ilustrační foto: pixabay.com