Má dlouhé uši a ty jí moc sluší

ilustrační foto rl

Další fotky: 

„Osly domácí chováme od roku 2010, kdy k nám z Balkánu přicestovalsamec Brook a samice Bayna. V listopadu 2011 přivedla Bayna na svět své první mládě, oslíka Bruna. Nebyla ale schopna ho krmit, a tak jsme mládě odchovali uměle," říká mluvčí zahrady Iveta Grónská.

Ušatá oslice Blue je miláčkem zoologické zahrady

Stejně tomu bylo i u Baynina druhého potomka, který se narodil koncem loňského roku. Náhradními rodiči samičky Blue stali ošetřovatelé Zdena Staňková a Pavel Vidlář. „Blue je jedlík od malinka. Na váze přibývala lépe, než jsme doufali. Nikdy s ní v tomto směru nebyly problémy. Naopak. Dnes dostává mléko třikrát denně a pomalu se učí na tuhou stravu. Ale příliš se jí od dudlíku nechce. Vlastně se jí nechce vůbec,“ komentuje s úsměvem vývoj malé oslice ošetřovatelka Zdena Staňková.

Blue se s rodiči se potkává jen napohled, ke spojení celé oslí rodiny zatím ještě nedošlo. „Tatínek osel na Blue příliš přívětivě nereaguje, a tak ji zatím necháváme v bezpečné vzdálenosti," dodala Iveta Grónská.

Osel domácí

Jeho předkem byl divoký osel africký, který je ve volné přírodě kriticky ohrožen. Osel unese i na velké vzdálenosti víc, než sám váží,  náklad může dosáhnout váhy až 300 kg. Ne příliš často se využívá k jízdě a k tahu. Chová se pro maso, mléko a kůži. Je nenáročným strávníkem, v jeho jídelníčku se objevují zejména byliny, trávy a listí. Ve volné přírodě se dožívá 10-15 let, v zajetí i 40 let. 

(rl)