Posudkáři? Proti jejich svévoli je třeba se bránit!

Posudkáři? Proti jejich svévoli je třeba se bránit!
ilustrační foto internet

 

Už několik let je zvůle posudkových lékařů terčem velké kritiky. Bohužel lidé vážně nemocní či postižení často nemají sílu ani chuť s jejich verdikty bojovat. Pokud ale s výrokem posudkáře, který vám zatrhne příplatky na bezmocnost či příspěvek na auto, nesouhlasíte, nebojte se ozvat. 

Paní Š. se přes dvě desítky let stará o postiženého syna. Nebydlí v okresním městě, ale v malé vesničce, odkud dojíždí do školy i k lékařům. Letos se rozhodla zažádat si o příspěvek na auto. Odpověď posudkového lékaře ji doslova šokovala.

„Do  posudku napsal, že syn nemá vady nosného a pohybového aparátu a že žádost zamítá. Podle jeho mínění neměla být ani sepsána," popsala neuvěřitelné jednání paní Š. Neuvěřitelné o to víc, že chlapce vůbec neviděl! „Syn má diagnózu - DMO, spastická kvadruparéza ( což znamená, že má postižené všechny 4 končetiny), těžká psychomotorická retardace, epilepsie, kyfoskolióza páteře. Nechodí, nesedí, nemluví... Podle pana doktora je ovšem naprosto zdráv," dodala rozzlobeně.  Paní Š. se po prvotním šoku okamžitě rozhodla jednat. Odvolala se proti rozhodnutí a zároveň sepsala na posudkového lékaře stížnost, kterou poslala nejen jeho přímému nadřízenému do Ostravy, ale zároveň i na ministerstvo do Prahy. „Během 14 dní mi přišel z Prahy omluvný dopis, že došlo k nedorozumění a že se nám dotyčný posudkový lékař omluví. Příspěvek nám schválili, posudkář se ovšem dodnes neomluvil," posteskla si nad jednáním "takélékaře" paní Š.

Na vyjádření teprve čeká pětapadesátiletý pan H. Kvůli těžké cukrovce přišel o nohu, druhá je v ohrožení, navíc oslepl. Podle lékaře mu ale náleží k šesti tisícovkám důchodu pouze osm set korun příplatku na nemohoucnost. Co na tom, že se pohybuje pouze díky invalidnímu vozíku a průvodci, že se sám nenají ani nevykoná základní hygienické úkony.  Ani pana H. lékař neviděl, usoudil ale, že za cukrovku v této fázi si může sám.

Máte-li podobnou zkušenost s jednáním novodobých diktátorů, rozdělte se o ně s námi. (ber)

 

Komentáře

Po dvaceti letech těžké práce v cihelně a čtyřech synů jsem se dostala do částečného invalidního důchodu práce pro mě lehká nebyla asi po dvou letech se přidala i psychika a skončila na léčbě v Olomouci zdálo se že to bude lepší ale po příchodě domů se můj zdravotní stav se natolik zhoršil a byl mi přiznán plný invalidní důchod a v roce 1997 měl syn dopravní nehodu při které zemřel bylo mu 22 roků od té doby jsem na lécích a stálou lékařskou kontrolou a to není vše zemřel další syn 45 let a další 51 let pro mě přestalo vše je to hrozné když matka hledí na tři rakve to se nedá ani popsat zůstal mi již jeden syn a stále mám divný pocit kdyby.....a ty jiné nemoci co mě trápí bolesti nohou páteře pravé ruky po tříštivé zlomenině raději ani nemluvit dovolila jsem si požádat o nízký stupen bezmocnosti v Prostějově nálezů bylo dost bohužel Prostějovský posudkový lékař mi ji zamítl a vše uvedl jako přiměřené k věku a ohodnotil 1 bodem po odvolání mi pouze ohodnotili 2 body tak se ptám má vůbec cenu věřit posudkovým lékařům?Za léky dost doplácím práci co nezastanu požádám někoho ale zaplatit musím z důchodu díky mému posudkovému lékaři podle něj jsem naprosto v pořádku jen ten věk 71 je na vině to by tak bylo vše o mém zdraví děkuji s pozdravem Věra Steinerová Brodek u Prostějova

Trpím dlouhá léta periodickou depresí a byl jsem kvůli tomu v plném invalidním důchodu (st. 3). Při posledním "přezkoumání" stavu jsem byl bez zlepšení zdravotního stavu zařazen do stupně 2. Když jsem se zoufale začal bránit, bylo mi fašisticky řečeno, že když se dokážu bránit, nemůžu být v těžké depresi.

Marně sháním práci, to bohužel posudkáře nezajímá, mám prý se přestěhovat tam, kde je práce víc. Vše je naprosto marné, deprese se mi prudce zhoršila a teprve po roce a půl léčby jsem schopen opět aspoň omezeně fungovat. K tomu mi to neustálé přezkušování přineslo další sekundární nemoci, jako hypertenze nebo cukrovka.

To ovšem posudkáře vůbec nezajímá. Celá sociální oblast byla po téměř čtvrtstoletí "svobody" demontována a téměř zlikvidována. Když nemáte správnou barvu pleti, jste bez šance...

to už jsem někde četl tak před 2 roky

Poslat nový komentář