První výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Trend postupného stárnutí obyvatel potvrdilo i poslední sčítání lidu. Ilustrační foto

Trvalé bydliště ve 399 obcích Olomouckého kraje má téměř 640 tisíc obyvatel. Počet obyvatel se od roku 1980 trvale snižoval a proti sčítání před deseti lety poklesl téměř o 4 tisíce. Olomoucký kraj se tak řadí mezi tři kraje v ČR, kde se počet obyvatel snížil. K poklesu obyvatel ještě došlo v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Olomoucký kraj zůstává 6. největším krajem v republice co do počtu obyvatel za Středočeským krajem, Hlavním městem Prahou, Moravskoslezským, Jihomoravským a Ústeckým krajem, stejně jako v roce 2001. Na celkovém počtu obyvatel ČR se náš kraj podílí 6,1 %.

Ve struktuře obyvatel převládají ženy (51 %), avšak podíl žen se na celkové populaci kraje v průběhu padesáti let snižoval.

Téměř polovina obyvatel kraje žije v obcích do 5 tis. obyvatel. Necelá pětina v Přerově, Prostějově a Šumperku. V Olomouci bylo při sčítání stále ještě nad 100 tis. obyvatel.

Od sčítání v roce 2001 počet cizinců, tj. osob s jiným státním občanstvím než ČR, vzrostl v Olomouckém kraji více jak dvojnásobně. Přitom Olomoucký kraj patří v republice ke krajům, kde podíl žijících cizinců nedosahuje ani 1,5 % z celkového počtu obyvatel. Územní rozložení cizinců žijících v kraji je nerovnoměrné a odpovídá celorepublikovým tendencím. Nejvíce jich žije v Olomouci, Přerově a Prostějově.

Podíl občanů, kteří se narodili ve stejné obci, ve které mají současné bydliště, tzv. podíl „rodáků“, poklesl v Olomouckém kraji pod 50 %. Snížený podíl rodáků ovlivnily především nižší podíly na Jesenicku, Mohelnicku, Šumpersku a Šternbersku.

Trend postupného stárnutí obyvatel potvrdilo i poslední sčítání lidu. Podíl osob v postproduktivním věku se od předchozího sčítání v roce 2001 zvýšil až na 16,1 %. Nárůst podílu nejstarší věkové kategorie byl na úkor dětské složky populace. Podíl nejstarší kategorie obyvatelstva převyšoval dětskou složku obyvatel o 1,6 procentního bodu.

Struktura obyvatel podle rodinného stavu je v kraji velmi podobná struktuře za ČR. Při sčítání v roce 2001 měly nejvyšší podíl jak u mužů, tak u žen, osoby žijící v manželství. V roce 2011 je však situace mezi pohlavími rozdílná. Zatímco u žen stále ještě převládal podíl vdaných, u mužů byl nejvyšší podíl svobodných. Podíly se však snížily u obou pohlaví.

Sčítání také potvrdilo stálý trend zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Podíly osob s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním se zvyšovaly. Osoby bez vzdělání zůstaly v posledním desetiletí téměř na stejné úrovni s podílem 0,6 %.

Z celkového počtu obyvatel kraje bylo ke dni sčítání necelých 314 tis. lidí ekonomicky aktivních, což představovalo 49 % populace kraje, z nich potom bylo 11,6 % nezaměstnaných. Největší podíl lidí, kteří v době sčítání pracovali, připadl na zaměstnance (221 tis.). Ekonomicky neaktivních, kam patřili především důchodci a děti, se sečetlo více než 297 tis.

Otázky národnosti i náboženské víry byly při sčítání dobrovolné a záleželo na každém jednotlivci, zda je vyplní. Čtvrtina obyvatel kraje využila možnosti na otázku národnosti neodpovědět a deklarovat náboženskou víru odmítla téměř polovina obyvatel. Počet lidí, kteří uvedli moravskou národnost, vzrostl o 27 tis. Podobně jako u české národnosti i u národnostních menšin byly zaznamenány poklesy oproti předchozím sčítáním. 

Na  území Olomouckého kraje je téměř 137 tis. domů. Jejich celkový počet je o více jak 7 % vyšší než při sčítání v roce 2001. V souladu s celorepublikovým trendem došlo v tomto mezidobí k nejvyššímu nárůstu počtu domů za poslední půlstoletí. V sedmdesátých a osmdesátých letech dominovala výstavba domů bytových, od poloviny devadesátých let 20. století se hlavním pilířem stala výstavba domů rodinných. Z celkového počtu obydlených domů připadalo 88 % na domy rodinné a 10 % na domy bytové.

Obydlených bytů je v kraji necelých 235 tis. Z toho vyplývá, že na jeden dům připadly v průměru dva obydlené byty. Počet obydlených bytů na dům se oproti sčítání 2001 snížil. Hlavním důvodem byla převaha jednobytových rodinných domů v novodobé výstavbě. Převaha bytů ve vlastním domě korespondovala s převahou rodinných domů v rámci domovního fondu.

Z pohledu převládajícího způsobu vytápění je patrný výrazný odklon domácností od lokálního vytápění. Z hlediska energie používané k vytápění je patrný klesající zájem o uhlí a koks a naopak rostoucí zájem o dřevo. Podíl bytů využívajících k vytápění plyn zůstal mezi lety 2001 a 2011 nezměněn, a to i přesto, že podíl plynofikovaných bytů se od roku 2001 zvýšil. Malá část bytového fondu přešla k alternativním způsobům vytápění.

Poslední sčítání ukázalo, že osobním počítačem je vybaveno 58 % bytů v kraji. Ještě výraznějšího pokroku bylo dosaženo u vybavenosti bytů osobním počítačem s napojením na internet. V roce 2001 byl k internetu připojen každý devatenáctý byt, v roce 2011 již každý druhý byt. Připojení k internetu se tak během deseti let stalo běžným standardem.