28. září - Den české státnosti

Vydáno: So, 09/28/2013 - 08:39

ilustrační foto ber

Počínaje druhým tisíciletím si Česká republika v rámci Dne české státnosti připomíná 28. září smrt svatého Václava, jednoho z prvních Přemyslovců. Kníže Václav, který žil na počátku 10. století, se zasadil o christianizaci raného českého státu, a přestože vládl relativně krátce, obestřela jej po mučednické smrti aura ochránce a patrona země.

Život jedné z nejvýznamnějších postav dějin českého státu je pro nedostatek informací zastřen hned několika spornými fakty. Protože hlavní zdroj poznatků o Václavově životě představují dobové legendy, v mnohých ohledech se různí pohled historiků na některé události.

Většina veřejnosti se přesto shoduje na tom, že kníže Václav je významnou a zásadní postavou české národní hrdosti. Pravdou je, že panovník, který v čele Českého knížectví působil relativně krátkou dobu, sehrál daleko větší roli po své smrti než za svého života. Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava a Drahomíry, jimž se narodil na počátku 10. století, nejčastěji se udává rok 907. Když v roce 921 zemřel kníže Vratislav, Václav se stal jeho nástupcem. Do čela knížectví se postavil někdy mezi roky 922 a 925.

Podle historiků byl vzorem křesťanského panovníka a silně přispěl k rozšíření víry v zemi. Zakládal kostely, podporoval duchovní a povolal do země kněží z cizích zemí. Podle dobových svědectví byl Václav osvětový, morální a zásadový vládce, který navzdory své mírumilovné povaze dokázal být i rázný a nekompromisní, bylo-li to třeba.

Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi údajně v pondělí 28. září roku 935.

Dnes zdobí vyobrazení svatého Václava mimo jiné dvacetikorunovou minci. Sochy českého patrona se nacházejí na Václavském náměstí nebo uvnitř Svatovítského chrámu a na Karlštejně. Na jeho počest se 28. září koná ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť. (red)