Tip na výlet: Šternberk
"Jsem poslední hrabě Šternberk ze Šternberku, soudruhu poručíku.“ „Na kolik, že jste to chtěl?“„Na dva dny.“ „Máte deset. Když už jsou ty vánoce. A pozdravujte soudružku hraběnku.“„To by mě zajímalo, koho si ta Šternberková bere…“ „No moment! Šobal, Šibelka, Š… Chh! Ňákýho Valdštejna! Znáte ho?“
Tak tenhle dialog zazněl v černých baronech a je jedním z kultovních. Představitelem onoho "FON" byl Václav Vydra. No a my se dnes podíváme právě do Šternberka, města, které toho nabízí opravdu spoustu.
Hrad
Hrad Šternberk založil v polovině 13. století Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka, příslušník starého českého šlechtického rodu. První písemný záznam najdeme v listině z roku 1269. Z obranného sídla byl hrad v 70. letech 14. století přestavován a rozšířen. Biskup Albert II. ze Šternberka, významný církevní hodnostář a vlivný diplomat, využíval hrad jako svou rezidenci. Pozornost biskupa se upírala především ke kapli, kterou nechal vyzdobit ve stylu panujícím tehdy na dvoře Karla IV. Během prohlídky vás překvapí členitost hradu a jeho velká rozloha a bohatá výzdoba od gotiky až po secesi.
Prohlídkou hradu vaše zážitky zdaleka nekončí. Přeje-li vám počasí, nezapomeňte se projít zámeckým lesoparkem, jejž vytvořil v letech 1907–1909 vídeňský architekt Albert Esche. Nový park tak symbolicky zakončil přestavbu objektu.
Bývalý augustiniánský klášter
Současná podoba někdejšího kláštera v těsné blízkostí šternberského hradu pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Spolu s farním kostelem je nejvýznamnější barokní architekturou města. Budova proboštství, dnes fara, byla postavena za probošta Patricia Vavřince Lehmanna asi v letech 1718 - 1723, jeho nástupce Patricius Jan Meixner (1726 - 1734) nechal zabudovat barokní letohrádek, později zbořený, v zahradě kláštera, která byla přeměněna na vznosný park. Vlastní stavba konventu podle projektu Antonia Beduzziho byla provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka - malíř Jan Kryštof Handke, sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith. Barokní přestavba kláštera byla završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného, původně gotického kostela v letech 1775 - 1783. Stavbu podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma provedl stavitel Václav Thalherr. Na výzdobě kostela se podíleli sochaři Jan Michael Scherhauf, Ondřej Schweigel a Václav Prchal, fresky v interiéru namaloval prostějovský malíř František Antonín Sebastini, obraz na hlavním oltáři je dílem Antonína Lublinského a obrazy bočních oltářů namalovali Josef Winterhalter a Leopold Kupelweiser.
Ecce Homo Park
Multimediální expozice Ecce Homo Park byla otevřena v roce 2015 v bývalém Augustiniánském klášteře ve Šternberku. Zažijte jedinečnou atmosféru závodů se 110letou tradicí, které jsou již 35 let součástí mistrovství Evropy v závodech do vrchu. V nové zážitkové expozici Ecce Homo Park to je od začátku do konce návštěvy pořádná jízda a rachot. Čeká na vás celá řada zážitků od emotivní síně slávy, přes historický průjezd vývoje závodů Ecce Homo, závodních automobilů a rekordu, až po reálnou závodní jízdu, a dětský svět s mini autoservisem a chytrou stavebnicí Gecco.
Expozice času
Prohlídková trasa Expozice času v sobě zahrnuje deset místností, které jsou vybaveny především exponáty ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, Národního technického muzea v Praze, Židovského muzea v Praze a Obuvnického muzea Zlín.
Charakter Expozice času má široký záběr od vesmírného času k atomovým hodinám a nejmodernějším metodám měření času. Návštěvníkům tato ojedinělá expozice osvětlí mj. proces vzniku vesmíru a času, představí rozdílnost kalendářů a času v různých kulturách různých dob a popíše vývoj nejstarších hodin a principy měření času.
Prostor dostávají také mechanické hodiny, elektrické a elektronické hodiny a zvláštní hodiny. V neposlední řadě mají návštěvníci také možnost nahlédnout do hodinářské dílny. (ber)
Poslat nový komentář