Volby z pohledu člena volební komise

ilustrační foto

Výjimečný den pro Čechy obyčejně začíná ve dvě hodiny odpoledne středoevropského času. Pro členy komise už o hodinu dřív. Narovnat ubrus, vyskládat obálky a hlasovací lístky, podepsat urnu přece jenom trochu času zabere. Ještě ani neodbyly dvě hodiny a před otevřenými dveřmi už stepuje zástup nedočkavých voličů. Ručička hodin ukáže dvě hodiny a k jednotlivým členům komise už přibíhají první zájemci a vytahují občanky. Odškrtnuté jméno v seznamu a volič už si to rázuje za plentu, umístit hlasovací lístek svého favorita do obálky. Komise pozorně sleduje každý voličův krok a následný dutý zvuk konečně provází vhození obálky do urny. A je odvoleno.

Hodiny tikají, minuta míjí minutu, hodina hodinu. Zájem voličů postupně upadá. Ve večerním čase už se volební místností mihnou sotva tři občané. Půjdu už raději domů, nebo si raději ráno přispím? Obvyklé dilema každého člena, zda si vybrat dvouhodinové volno v pátek večer, nebo až v sobotu ráno. Nakonec zůstávám. Půjdu odvolit až ráno, to státem hrazené kafe mě nakoplo, tak proč už jít domů. Nakonec v 22:00 zavíráme místnost a každý se rozchází domů. Ráno pokračujeme…

Poté co na svém okrsku odvolím ráno i já, se opět přesunuji za stůl do komise na druhé straně města. Vše začíná nanovo. Další zástupy voličů vhazují lístky do urny. Pak přichází nečekané pověření. Oběhnout s urnou několik postarších voličů, kteří již nedokážou sami dojít k volbám. Najít několik domů dalo opravdu zabrat, ale zdárný závěr a několik desítek dalších hlasů v urně jen přispěly ke kýžené vysoké účasti. A opětné zasednutí za stůl a dohlížení na správný a demokratický průběh voleb pokračovalo až do dvou hodin. Urna se odemyká, hlasy se vysypávají na uklizený stůl a začíná pečlivé a trochu nekonečné sčítání hlasu za hlasem… Výsledek už sami znáte…

-vil-