Konec války v Prostějově

Sovětsští tankisté na konci druhé světové války

V Prostějově ovšem válka skončila až o den později. Již na počátku května 1945 se sice sovětská a rumunská vojska přiblížila k Prostějovu, ale zastavila se u Brodku u Prostějova a dále na linii Hradčany -  - Pivín - Skalka - Klenovice - Tovačov.

Tanková bitva u Skalky

Sovětské velení se totiž v dalších dnech rozhodlo spíše přesd Jižní Moravu  směřovat ku Praze, kde 5. května vypuklo povstání. Němci před Prostějovem navíc tvrdě vzdrovali a došlo i k velké tankové bitvě u Skalky a Klenovic. Postup spojeneckých armád navíc komplikoval i hustý déšť.Na straně osvoboditelů se do bojů v těchto dnech u Prostějova zapojil i1. československý armádní sbor.

Situace v samotném městě byla velmi tíživá. Přestala fungovat elektřina a město bylo několikrát bombardováno sovětským letectvem. Nálety se soustředily hlavně na prostějovská letiště, ale poškozeny byly i další části města. Z Prostějova už 5. květnna uteklo nacisty vytvořené vedení města v čele s německým starostou Grabingerem a nad městem vládla německá armáda. Ta zakázala občanům vycházet po 18. hodině na ulice. Od 29. duvna se již nepracovalo ani v prostějovských továrnách. 

Fronta se několik dnů nacházela ve vzdálenosti 12 kilometrů od města a pohla se až ráno 8. května. Následoval další nálet na město a Prostějov byl odstřelován i sovětským dělostřelectvem. Němci vyhodili do povětří mosty přes Hloučelu a Romži a poškodily také objekty a sklady pohonných hmot na letišti u Stichovic.

Osvobození Prostějova

Na další den si Spojenci naplánovali velký útok 45. rumunské armády a 1. československého armádního sboru. Ten se už ale v plné síle neuskutečnil, protože o půlnoci z 8. na 9. května vstoupila,v celé Evropě v platnost německá kapitulace.

 Brzo ráno bylo již město vyklizeno a kolem páté ráno zavlál nad radnicí bílý prapor na znamení kapitulace.Zástupci města vyjeli k Brodku a Čelčicím informovat spojemnecké armády, že se Němci stáhli. Kolem sedmé do města začali vstupovat sovětší, rumunští a následně i českoslovenští vojáci. Na radnici se pak už objevila československá vlajka a lidé začali slavit v ulicích. O den později se jich na náměstí sešlo deset tisíc.