Policisté mají analýzu dopravních nehod na R46

ilustrační foto

Ve studii se konstatuje, že v roce 2010 bylo zaznamenáno 170 dopravních nehod, z toho 163 bylo mimo obec a 7 v obci. Při těchto nehodách byla 1 osoba usmrcena, 4 osoby těžce zraněny a 40 osob lehce. 283 účastníků nehod nebylo vůbec zraněno. Dopravních nehod se účastnilo 266 vozidel a hmotná škoda dosáhla 27 milionů korun.

Na okolnost vzniku a na průběhu nehodového děje lze z technického hlediska usuzovat z prostorového uspořádání pozemní komunikace, ze zjištěných stop, z dokumentovaných poloh vozidel, z jejich poškození (dokumentovaných policií na místě dopravní nehody). Zpracovatelé analýzy přihlédli současně i k výpovědím účastníků dopravních nehod. Veškeré dostupné a relevantní informace byly setříděny k jednotlivým nehodám do očíslovaných formulářů, které obsahovaly veškerá data z dopravní nehody.

Tým vědců provedl analýzu výsledků rozboru nehod, kterou bylo zjištěno následující:

-           Pouze chybou řidičů bylo zaviněno 93 nehod, jako „podíl zavinění“ bylo kvalifikováno 43 nehod, což znamená souběh pochybení řidiče a komunikace (například smyk s vlivem aquaplaningu). U 32 případů nebylo možno přiřadit vinu řidiči či komunikaci (například důsledek technické závady či srážka se zvěří).

-           Kumulace dopravních nehod se váže na mimoúrovňové sjezdy, ale hlavním nehodovým faktorem na celé I/46 (nejen v okolí vjezdů) je povolená rychlost ve vztahu k návrhové rychlosti komunikace (rychlost, na kterou je silnice postavena), absence připojovacích a odbočovacích pruhů a špatný technický stav povrchu části silnice I/46.

Vedení trasy, hustota provozu, rozhledové poměry a rychlost jízdy vozidla určuje, kolik času bude mít řidič na řešení náhlé dopravní situace. Časoprostorové výpočty provedené v analyzovaných nehodách ukázaly, že řidiči měli možnost nehodovou situaci v 55 procentech případů vyřešit bezkolizně. Ve 26 procentech případů mohli řidiči vyřešit nehodovou situaci bezkolizně pouze za předpokladu rychlého a precizního rozhodnutí.  Praxe ukazuje, že rozdíl mezi nehodou a situací, kdy nehoda hrozí, jsou pouze desetiny sekundy. V praxi to znamená jen jednotlivé metry.

Vědci se dále zabývali detailním řešením mimoúrovňových křižovatek na silnici I/46. Zvýšená nebezpečnost absence připojovacích a odbočovacích pruhů nespočívá pouze v nemožnosti vyladění rychlosti vozidel při připojení z vedlejší na rychlostní silnici. Vozidlo najíždějící z připojovací větve křižovatky, přímo do jízdního pruhu bez připojovacího pruhu, je nevhodně natočeno tak, že provoz na hlavní komunikaci není náležitě viditelný z bočního zpětného zrcátka, přičemž přímý pohled otočením hlavy je omezen sloupkem karoserie osobního automobilu. U určitých druhů nákladních automobilů je tento rozhled zvlášť problematický.

Detailně byla analyzována mimoúrovňová křižovatka u Olšan u Prostějova.  Byla zde měřena rychlost jízdy vozidel po I/46 a proveden průzkum konfliktních situací. Bylo zjištěno, že omezenou rychlost 80 kilometrovou rychlost na rychlostní silnici v místě mimoúrovňové křižovatky nedodržuje 95 procent řidičů, 47procent řidičů pak v uvedeném místě překročilo rychlost o 20 kilometrů za hodinu a více.  Nebezpečnost uvedené křižovatky potvrzuje i průzkum konfliktních situací, provedených na připojení od Olšan směrem na Prostějov. Během 5 hodin bylo zjištěno 275 připojení, z toho 66 bylo konfliktních. V době provádění průzkumu nedošlo k dopravní nehodě.

ZÁVĚR

Z provedené analýzy vyplývá, že původ naprosté většiny nehod lze přičíst řidičům vozidel. Neuvědomují si zřejmě, že vysoká rychlost je na úkor času potřebného pro řešení nečekaných dopravních situací. Komunikace je stavěna na návrhovou rychlost 100 kilometrů za hodinu, proto je rychlost 130 kilometrů za hodinu na dané komunikaci problematická. Kromě rychlosti jednotlivých vozidel je nehodovým faktorem také a zejména vzájemná diference rychlosti vozidel, jež se uplatňuje právě v úsecích komunikace, kde jsou křižovatky bez připojovacích pruhů.

(Vafek Michael, DI Policie ČR Prostějov)

Ilustrační foto: archiv