Fotovoltaika na Hané je zvěrstvo, říká Jaroslav Faltýnek

ilustrační foto

Andrej Babiš je majitelem skupiny Agrofert, kterou založil v roce 1993. Holding v současnosti zastřešuje více než 200 dceřiných společností podnikajících v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.

V Prostějově je lídrem kandidátky ing. Jaroslav Faltýnek, který celý život pracoval v oblasti zemědělství a ve skupině Agrofert působí téměř od jejího vzniku. Sešli jsme se s ním při krátkém rozhovoru o problémech současného zemědělství a potravinářského průmyslu vůbec.

Pane inženýre, naše zemědělství, především živočišná výroba, se potýká se značnými problémy. Proč?

Od našeho vstupu do Evropské unie došlo k brutálnímu snížení stavů dobytka na venkově, nejvíce u prasat a drůbeže. Tím se naše země stala nesoběstačnou v těchto komoditách a jsme odkázáni na dovoz masa ze zahraničí, mnohdy pochybné kvality. Z poslední doby máme přece konkrétní zkušenosti s dovozem závadných kuřat z Polska, hovězího masa z Německa. Téměř každý týden naše veterinární správa zachytí nějaký průšvih. A to jsou náhodné záchyty. Řešením tohoto problému je vrátit naší zemi soběstačnost v těchto komoditách, a to tak, že podpoříme naše chovatele tak, jak je to běžné v zemích západní Evropy. Naši chovatelé tuto podporu v posledních letech neměli. Proto také z venkova a zemědělství za posledních deset let odešlo 40 000 lidí.

Co se vlastně dnes zemědělcům vyplatí? Je vůbec některá oblast zemědělské výroby rentabilní? Jak se lze bránit tomu, aby na Hané, na nejúrodnější půdě země, rostla pole fotovoltaických elektráren?

Zemědělci, kteří se věnují výhradně rostlinné výrobě, jsou na tom podstatně lépe, než jejich kolegové, kteří chovají i nějaký dobytek. Protože tito zemědělci zaměstnávají více lidí, a tím mají vyšší náklady.

A fotovoltaika na orné půdě je zvěrstvo, na které doplácíme všichni. Tento problém lze řešit vysokým poplatkem za vynětí ze zemědělského půdního fondu v případě stavby fotovoltaických eletráren.

Neustále se diskutuje o kvalitě českých potravin. Jak je to doopravdy?

České potraviny jsou kvalitní, domácí potravináři investovali miliardy korun do nových technologií a provozů. Proto jsme neměli v posledních letech žádný problém s kvalitou domácích produktů na rozdíl od dovozových, jako byla polská posypová sůl, jed na mravence v potravinách a podobně. A hlavně, u českých potravin lze dosledovat jejich původ, což u zahraničních nelze.

Jak je to s cenou potravin? Kdo je určuje a kdo má možnost do procesu zasáhnout?

Cena potravin v České republice je hlavně ovlivněna jednou z nejvyšších sazeb DPH na potraviny v Evropě, kterou zavedla minulá Nečasova vláda, a také neúměrnými maržemi řetězců, které u nás nejsou nijak regulovány, na rozdíl od ostatních států Evropy.

Skupina Agrofert je významným hráčem v oblasti zemědělství a potravinářství. A také investorem... Nedávno jsme psali o investicích do nových technologií v olomoucké Olmě...

Máte pravdu, skupina Agrofert dlouhodobě investuje do zemědělských a potravinářských firem v České republice. Proč zde neinvestují zahraniční investoři. No proto, protože si raději zaměstnají lidi ve své zemi a potraviny k nám dovezou. Agrofert zachránil a rozvíjí řadu českých potravinářských firem, například zmíněnou Olmu Olomouc, Kostelecké uzeniny a další. Osobně pokládám za důležité, že Agrofert ze svých firem netahá peníze. Funguje to tak, že to, co vydělají, se investuje zpátky do nových technologií a provozů. Kromě modernizace výroby a nových produktů se také vytváří nová pracovní místa. Olomoucká Olma je toho příkladem.

Děkujeme za rozhovor.

(ok, PR)