Matka se mě snaží zbavit, říká bezradná studentka

ilustrační foto internet

„Vím, že dokud jsem student, matka mě vyhodit z domu nemůže. Ani by to neudělala, protože by jí mohlo začít pomlouvat okolí. A tak mi život dennodenně znepříjemňuje,  abych se sebrala a šla. Snažím se to vydržet už několik let, ale nemám chvilku klidu na učení ani na cokoli jiného. Už prostě nemůžu,“ svěřila se PvNovinkám Zdena. Zastání nemá ani v otci. „Táta je to, čemu se říká podpantoflák. Matka pracuje ve vedení jedné firmy a tak velí i doma. Co řekne, je zákon a on jí jde z cesty, protože se jí bojí,“ dodala.

Zdena má možnost sehnat si bydlení, ale i když chodí na brigády, nemá na samostatný život finanční prostředky. Matka  jí rovnou sdělila, že jí žádné peníze dávat nebude. „Opravdu bych šla na hodinu, ale to bych umřela hlady, nebo musela nechat školy. Jsem zoufalá,“ říká smutně.

Její situace ale rozhodně  řešení má. Když to nepůjde po dobrém, pomohou i soudy.

„Vyživovací povinnost rodičů k dětem vzniká ze zákona. Trvá do doby, než jsou děti samy schopny se živit. Nijak to nesouvisí s věkem dítěte, vyživovací povinnost nezaniká dosažením zletilosti, tedy osmnácti let. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia,“ sdělila PvNovinkám k případu právnička Marcela Novotná.

Zdeně poradila, aby se s rodiči pokusila dohodnout na výživném, které jí budou zasílat. „Pokud na dohodu nepřistoupí, je jedinou cestou soud. Jsou- li rodiče Zdeny v takové životní situaci, která jim zajišťuje nadstandardní životní úroveň, má právo, aby se na ní podílela. Výživné v jejím případě může činit i několik tisíc korun měsíčně,“ upozornila Novotná.

Situace, ve kterých se můžeme ocitnout i díky svým „nejbližším“, jsou někdy skutečně neuvěřitelné. Doufejme, že ta Zdenina bude mít  pokračování. (ber)