Denní stacionář Lipka slaví čtvrt století

ilustrační foto

Další fotky: 

„Podařilo se mi přesvědčit tým skvělých spolupracovníků a vrhli jsme se společně do práce. Založili jsme občanské sdružení a v roce 1993 jsme otevřeli první denní stacionář v regionu. Kromě zdravotní péče jsme mohli poskytovat i péči rehabilitační a logopedickou,“ vzpomíná na začátky denního stacionáře Renata Čekalová.

„Jako novinářka jsem tehdy vznik stacionáře sledovala a psala o něm. Zajímalo mě to ale i z jiného důvodu. Setkala jsem se velmi zblízka s dětmi po mozkové obrně. Bylo to před pětatřiceti lety a v té době se o postižených dětech moc nemluvilo. Jedno z těchto mně blízkých dětí už dávno zemřelo. Druhé, díky úsilí své matky, vyrostlo v sebevědomou a šikovnou mladou ženu, která na invalidním vozíku zcestovala půlku světa a přeložila osm knih. A tak vím, co správná péče dokáže handicapovaným lidem umožnit,“ řekla nám bývalá regionální novinářka Olga Katolická.

O úspěchu stacionáře více než spousta slov vypovídá především to, že uplynulo pouhých pár let a jeho kapacita už zájmu klientů přestala stačit. A zase to byla Renata Čekalová, která se se svým týmem pustila do rekonstrukce větší budovy. V roce 1999 se pak stacionář přestěhoval do větších prostor.

„Jsem hrdá na to, že jsem v té době z titulu své funkce místostarostky města Prostějova stála u tohoto úžasného projektu. Paní Renatě Čekalové se podařilo vybudovat unikátní zařízení, kde potřebnou péči poskytuje tvůrčí tým profesionálních i dobrovolných pracovníků. Denní stacionář s vlastní fyzioterapií, klinickou logopedií, ale třeba i s tréninkovým bytem a terapeutickými dílnami dlouhodobě využívá přes 80 uživatelů. Kvalitou, komplexností poskytovaných služeb, materiálním i personálním zázemím se zařízení LIPKY řadí mezi nejlepší svého druhu v naší republice,“ uvedla senátorka Božena Sekaninová.

Při každém výročí se nejen bilancuje, ale také plánuje. Občanské sdružení v čele s Renatou Čekalovou toho má v plánu ještě mnoho. A každý z jednotlivých cílů LIPKY má jedno společné. Usnadnit život lidem, k nimž v okamžiku zrození (nebo i později) nebyl osud zrovna příznivě nakloněn. (ok)