Filipojakubská noc je nocí splněných přání. Může přinést i dítko
Poslední dubnová noc má své velké kouzlo nejen proto, že předchází měsíci lásky. Je plná magie, měli bychom toho využít. Naději mají hlavně páry toužící po dítěti.
Tradice oslav této noci vychází z keltských zvyků a rituálů, jimiž žehnali půdě, aby dobře rodila, a stromům, aby dávaly zdravé plody. Magické praktiky, jimiž Keltové vítali světlou část roku (tmavá začínala na Dušičky), později církev připsala temné moci ďábla, uskutečňované prostřednictvím čarodějnic.
Dodnes si mnozí z nás o Filipojakubské noci, jak ji nazvala církev podle apoštolů Filipa a Jakuba, nad plameny rádi opečou prvního buřta a než oheň uhasíme, spálíme v něm panáka symbolizujícího čarodějnici. Někteří ještě oheň přeskakují, aby vstoupili do nového roku očištěni od všeho negativního, co v uplynulém půlroce nasbírali.
Této magické noci se říká také Valpuržina. Valpurga byla saská bohyně, jíž tradice připisuje patronství nad čarodějnicemi. Ty se dlouho dopředu chystají na oslavu Velkého svátku. Valpuržině noci se v kruzích lidí věřících v sílu magie říká také Beltane - měsíc květen, a také zářící oheň.
Snažit by se měly tu noc hlavně páry, které usilují o miminko. Vyrazit by měly do přírody, udělat si bohatý piknik a uspořádat si jen tak, pro sebe, pořádnou oslavu se vším všudy. Je to plodná noc, otěhotnět můžou i ženy, které o dítě nestojí, ale říká se, že počaté děti jsou celý život šťastné. Milenci by na sobě měli při nočním pikniku mít něco bílého a červeného, stačí i symbolicky, třeba stužky, šály. (ber)
Poslat nový komentář