Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras

Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
ilustrační foto
Další fotky: 
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras
Tip na výlet: Zámek Blansko láká na litinu, vynálezce i Moravský kras

Zámek v Blansku je vlastně muzeem zdejšího regionu. Najdeme zde řadu zajímavostí. S tou největší se potkáte na každém kroku. Je jí blanenská umělecká litina. Ta se postupně proslavila nejen v habsburské říši, ale okouzlila celý svět. Blanenské železárny byly ve své době největším výrobcem umělecké litiny v celé střední Evropě, konkurovat jim snad mohly pouze železárny v Gliwicích v dnešním Polsku.

Zámek

Budova blanenského zámku představuje výsledek dlouhodobého stavebního vývoje, počínajícího zřejmě koncem 14. století. Původní lenní dvůr byl ve třicátých letech 16. století přestavěn na tvrz. V druhé polovině 16. století pak tehdejší držitel panství Matyáš Žalkovský ze Žalkovic zahajuje úpravu tvrze na renesanční zámek. Tato stavební etapa byla ukončena roku 1604. Za třicetileté války blanenský zámek poničili Švédové, sídlo poté chátralo, ale po polovině 17. století je opravil tehdejší držitel Kašpar Lev z Rožmitálu. Roku 1694 získávají Blansko Gellhornové a do konce 17. století upravují zámek do barokní podoby. Gellhornové byli též posledním rodem, který užíval blanenský zámek jako své sídlo. Roku 1766 totiž prodávají zadlužené panství Salmům, kteří je spojují se svým sousedním zbožím rájeckým, sami však sídlí na Rájci. Zámek v Blansku poté Salmům sloužil jen jako letní sídlo, případně byt pro přátele nebo zaměstnance železáren. Salmové za svého držení zámek několikrát upravovali, nejvýrazněji do jeho podoby zasáhli zbořením části předzámčí roku 1818, romantickou úpravou kolem poloviny 19. století a konečně novorenesanční přestavbou roku 1870, z níž se do dnešní doby zachovalo několik historických interiérů. To byl také poslední stavební zásah Salmů, kteří postupně chátrající zámek, sloužící poté pro bytové účely, drželi až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován.Roku 1960 byla zahájena rekonstrukce zámku dle plánů arch. Laciny, která měla stavbě navrátit údajnou renesanční podobu. V letech 2007 a 2012 byl zámek opraven prostřednictvím grantu z Finančního mechanismu EHP a Norska a ROPu.

Litina

Dnes v zámku sídlí Muzeum Blanenska. Stejně, jako jeho předchůdci, se zaměřuje především na historii výroby blanenské umělecké litiny. Vznik blanenských železáren datujeme do roku 1698, kdy hrabata z Gellhornu zřídila na říčce Punkvě tavící huť se železným hamrem. Velký mezníkem je ovšem rok 1806, když správu železáren převzal starohrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt (1776–1836), který byl opravdovým průkopníkem blanenské umělecké litiny.

Blanenské litinové výrobky byly v té době velmi vyhledávané pro jemné provedení, lehkost, vyrovnanost a krásné tvary a vzbuzovaly zaslouženou pozornost na průmyslových výstavách. Kromě tzv. „galanterního zboží“ – drobné litiny a předmětů denní potřeby (kalamáře, popelníky, nástěnné talíře) se blanenský ateliér zaměřoval zejména na velké plastiky a stavební prvky.

Apollón, Venuše Medicejská, Faun, bohyně Diana, ale také sochy svatých, válečné památníky, náhrobní kříže, busty panovníků či lázeňské kolonády, to vše v průběhu času díky zručnosti výtvarníků, modelářů a slévačů vycházelo z blanenských sléváren. Díla z blanenské umělecké litiny nalezneme nejen u nás, ale třeba i ve Vídni, nebo na pařížském hřbitově Père-Lachaise...

Tradice blanenského uměleckého lití není naštěstí přerušena ani dnes. Z rukou blanenských slévačů přitom vznikají někdy i monumentální umělecká díla. Dokladem toho je například sedmimetrová socha M. R. Štefánika, která stojí od roku 2008 v Bratislavě.

Moravský kras

V zámku je stálá expozice z dějin výzkumu Moravského krasu. Až do 27. října je zde k vidění výstava Moravský kras pod zemí i nad zemí. V rámci tohoto projektu si můžete zakoupit publikaci, ve které naleznete praktické informace o Moravském krasu - o jeskyních (i těch nepřístupných), krajině, o fauně i flóře. Je plná nádherných fotografií, z nichž mnoho dosud nebylo publikováno. Ke knize je též přiložena nejnovější mapa CHKO ve velkém formátu.

Publikace a výstavní projekt připomínají 50. výročí objevu Amatérské jeskyně a 40. výročí založení České speleologické společnosti.

Erich Roučka

Výstava věnovaná blanenskému vynálezci Erichu Roučkovi bude k vidění do 27. října. Sledovat životní příběh inženýra Ericha Roučky znamená sledovat život zcela výjimečného člověka. Nejen člověka badatele a vynálezce – Roučka byl autorem a výrobcem prvního technického zařízení na světě, u kterého bylo použito pro jeho název slovo „ROBOT“ - , ale též podnikatele a továrníka působícího v oblastech jeho vynálezeckého zájmu, kromě toho však i léčitele. Erich Roučka je zakladatelem tradice výroby elektrických měřicích přístrojů v Blansku, tradice dnes již více než stoleté, tedy provázející region po celé období od vzniku samostatného státu Čechů a Slováků. Tato tradice, stejně jako výroba kotlů a jejich automatického řízení provozu, u základů jejichž výroby Roučka také stál, proslavila ve světě nejen Blansko, ale i brněnskou Slatinu. (ber)

Foto: ber

 

Poslat nový komentář