V Zoo Olomouc už se kutálí malí kotulové. Jeden z nich je Císař

Foto ZOO Olomouc

Další fotky: 

„Do té doby se do odchovu nikterak nezasahuje, a tak se stáváme pouze pozorovateli toho, jak dobře se jim vede. Všechna mláďata se drží na tělech svých 4 matek, od kterých pijí mléko, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ objasňuje ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 141 mláďat.

Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší podobně jako utěrkou. Ocas (dosahující délky okolo 40 cm) není oproti ostatním malpovitým primátům chápavý. Kotulové se dorozumívají pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření.

Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či pampách). Většinovou část dne tráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci.

Kotulové tvoří až stočlenné tlupy, složené převážně ze samic a nedospělých mláďat obojího pohlaví s přísnou hierarchií. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. Typické jsou pro ně velké ušní boltce a bílá maska. Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata. (red)