ZOO Olomouc utratila za krmení v roce 2022 bezmála sedm milionů

ilustrační foto ZOO Olomouc

Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Dále následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, vepřové a skopové. Nechyběli králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin a sena. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.

A koho by bylo lepší šatit než živit? Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. „V minulosti, kdy jsme chovali sibu skvrnitou, která konzumovala převážně živé ústřice a další živé krmivo, jsme i o ní hovořili jako o jednom z nejnáročnějších strávníků. Oproti ní dnes chovaná siba atlantská, která se krmí i rozmraženou potravou, zkonzumuje za cca 100 korun na den. Gepardovi chutnalo za cca 200 korun na den,“ říká mluvčí zahrady Iveta Gronská.

A kdo patří mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče? Ti nejmenší z nejmenších – drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce, řada vitamínů a minerálů, med, myšata, v létě květy pampelišek, speciální krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, želatina, Tamarin Cake), nepohrdnou křepelčími vajíčky a v neposlední řadě ani hmyzem v podobě cvrčků, sarančat, či švábů. (ber)