Akademický sochař Jan Tříska zanechal v Prostějově řadu stop

Foto Hana Bartková

Další fotky: 

Od dětství rád kreslil. Se starším bratrem Františkem vystupoval u kočovné divadelní společnosti v Tršicích. Odešel od ní a vyučil se u zdejšího kamenosochaře Čeňka Palíka. Širší rozhled a praktické zkušenosti získal u akademického sochaře Julia Pelikána v Olomouci. V letech 1926–1931 studoval na AVU v Praze sochařskou a medailérskou specializaci u Otakara Španiela.

„Patřil k významným osobnostem meziválečné prostějovské kultury. Člen výtvarného sdružení Reysek si zřídil ateliér ve Svatoplukově ulici č. 14. Mezi jeho nejlepší díla patří pamětní deska a plastika Matěje Rejska na fasádě radnice a busta Jiřího Wolkera na rodném domě. Z monumentálních děl můžeme uvést bronzový pomník Bedřicha Smetany, plastiku Jeden z nás na náměstí Padlých hrdinů a sousoší obětem fašismu pro památník v Javoříčku. Je autorem řady pamětních desek umístěných v budovách radnice, Sokola a škol v Prostějově. Významná byla také jeho tvorba medailérská. Vytvořil kolem třiceti medailí (např. Matěje Rejska, Petra Bezruče, Jiřího Wolkera). Je také autorem řady plastik a náhrobků na prostějovském hřbitově (například bronzový náhrobek na hrobě Ondřeje Přikryla,“ uvedla historička Hana Bartková. Pro muzeum v Olomouci vymodeloval postavu pravěkého lovce Homo Předmostensis. Soubor postav pravěkých lidí vytvořil také pro expozici brněnského pavilonu Anthropos. S bratrem Františkem se podílel na restaurování sgrafit na zámku v Prostějově, Národním domě a vile Hanačka č. 2. Jeho dílo bylo prezentováno na výstavách v zahraničí (např. Paříž, Moskva, Bělehrad, Záhřeb, Mantova) a na souborných výstavách v Prostějově (1974, 1978). (ber)