Příběhy klokánkových dětí. Kruté týrání bylo jen přestupkem

Příběhy klokánkových dětí. Kruté týrání bylo jen přestupkem
ilustrační foto

Roční Románek byl do Klokánku přijat ve stavu těžkého zanedbání. Postupně se jeho fyzický i psychický stav zlepšoval a po několika měsících se z něj stal milý, veselý a šikovný chlapeček. O dva roky později byl téměř tříletý chlapeček předán příslušnými úřady do předpěstounské péče. Po necelých dvou měsících byl ale v bezvědomí dopraven leteckou záchrankou do nemocnice – s otřesem mozku a mnohočetnými hematomy a exkoriacemi různého stáří po celém těle včetně obličeje.

Lékařská zpráva konstatuje syndrom týraného dítěte. Tvrzení budoucí pěstounky, že si to chlapec způsobil sám, lékaři odmítli, neboť tomu neodpovídal charakter ani lokalizace zranění. Z nemocnice byl Románek předán zpět do Klokánku. Vřele se přivítal s tetou, stále se chtěl mazlit a pořád opakoval, že tady je doma. Už to ale nebyl ten veselý a usměvavý chlapec jako předtím – byl ostražitý, bojácný a úzkostný, měl poruchy spánku, bál se tmy a usnul jen za přítomnosti „tety“. Hodně a velmi rychle jedl. Jednání budoucí pěstounky bylo posouzeno jako tradičně jen jako přestupek. Naštěstí Románkův psychický stav se postupně zlepšoval a po několika měsících z něj zase bylo veselé a šťastné dítě – hlavně potom, kdy se jeho „klokaní“ teta stala jeho „opravdickou“ mámou. (red)

Ilustrační foto: pixabay.com

Poslat nový komentář