Návrat starých časů?

Blížící se prezidentská volba rozdělila národ i rodiny. A to od politických špiček až po kamarády v hospodách čtvrté kategorie. U nás doma jsem veškeré debaty na toto téma zatrhla. S manželem jsme se na kandidátovi shodli (kupodivu), synům do jejich názorů už pěkných pár let nemluvím. Prezidentské duely sleduji se zájmem, bitvy na sociálních sítích s pobavením.

Velmi mě však rozladila reakce tvůrců televizní ságy Zdivočelá země. Přiznávám, že Martina Dejdara jsem nikdy zrovna moc nemusela, jeho Šakalí léta šla jaksi mimo mou generaci. Poprvé mě jako herec zaujal v Učiteli tance a pak právě ve Zdivočelé zemi. Jeho herecký výkon v tomto seriálu byl podle mého názoru úžasný a Dejdara jsem si pak přiřadila k našim největším bardům.

Spisovatel Jiří Stránský a režisér Hynek Bočan nyní prohlásili, že s Dejdarem končí, protože dal veřejně najevo, že v prezidenstském křesle by raději viděl Miloše Zemana. Ti dva zmínění pánové mi svým výrokem připomněli chování členů tzv. prověrkových komisí KSČ po srpnu 1968. „Ty máš, soudruhu, námitky proti vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa? Tak to není správné a zítra místo dosavadní funkce mistra nastupuješ v kotelně!“

Myslela jsem, že tyto doby jsou dávno pryč a že za svoje názory nikdo nemůže být trestán tím, že přijde o práci. Pánové Stránský a Bočan mi ukázali, že to byla mýlka. S názorem kohokoliv mohu souhlasit či nesouhlasit. S člověkem, který má odlišný názor, se nemusím kamarádit. Každý však má na svůj názor nepopíratelné právo. Jestliže zmínění pánové řekli, že si kvůli svému názoru Martin Dejdar v jejich seriálu už nezahraje, pak se postavili na úroveň oněch členů prověrkových komisí.

Olga Katolická