Největším zážitkem bylo hrát v Kanadě, říká Petr „Pupa“ Doseděl

Vydáno: Út, 07/22/2014 - 11:51

Koktejl

Největším zážitkem bylo hrát v Kanadě, říká Petr „Pupa“ Doseděl

ilustrační foto

Další fotky:

Když jsem doma pravila, že budu dělat rozhovor s Pupou a nevím, o čem by měl být, zbytek rodiny se zděsil. „Děláš si legraci? Vždyť toho zná každý, to je prostějovská hokejová legenda,“ nevěřili evidentně vlastním uším potomci, zatímco papá mě nazval ignorantem. No co už, šla jsem do toho po hlavě. A od onoho setkání se zřejmě stanu hokejovým fandou. Protože Petr „Pupa“ Doseděl s jedenáctkou na zádech, to je opravdu legenda.

Jak dlouho už hrajete hokej?

"Dlouho. Za pár dnů mi bude 41, hraju od čtyř, takže 37 let. Nějak to letí."

Kde jste mimo Prostějova hrál?

"Většinou to byly prvoligové týmy, Olomouc, Přerov, Šumperk, Chrudim. Teď hraju za Moravskou Třebovou."

Jaký je váš největší hokejový zážitek ?

"Jednoznačně zájezd do Kanady, kam jsem jel na turnaj osmnáctiletých. Hráli jsme v Calgary a pro mě je to skutečně dodnes obrovský zážitek. Na osmnáctileté kluky se tam chodilo dívat 4 až 5 tisíc diváků, což tady chodí na první ligu. Zahrát si tam, v kolébce hokeje, bylo jedním slovem skvělé."

Co považujete za svůj největší hokejový úspěch?

"Těch bylo víc, třikrát jsem zažil postup z 2. do 1. ligy. Ono se to nezdá, ale je to dřina. Musíte vyhrát soutěž, play off a baráž. Toho si cením nejvíc."

S kým ze slavných jste se na ledě potkal?

"Hráli jsme v Olomouci s Jirkou Hudlerem a Jirkou Dopitou. V Prostějově jsem si zahrál s Jágr týmem proti Havířovu. Na ledě s námi byl mimo Jardy Nedvěd, Straka, Židlický a Kaberle. Byla to docela sranda, protože mě fanoušci vítali mnohem nadšeněji, než Jardu. Ten se mě tehdy ptal, jestli jsem nějaká celebrita. Tak na domácím ledě asi ano (smích)."

Když jsem kdysi šla na rande s jedním hokejistou, můj tatínek vzhlédl od stránek Sportu a doporučil mi, abych si hledala někoho, kdo má zuby. Oslí můstek – co vy a zranění?

"Tak zuby mám všechny svoje (Smích). Jsem obránce, tak těch zranění není až tolik. Vyhozené rameno a sedmkrát zlomený nos. Mám kliku, hokej je tvrdá hra. Zažil sem, když kluci přišli právě o zuby, ve Vyškově dokonce přišel jeden z hráčů při zápase o oko, vyrazil mu ho puk."

Hokej není napořád. Co chcete dělat, až skončíte sportovní kariéru?

"Ono to trochu navazuje na předchozí otázku. Nikdy jsem nebyl nijak vážně zraněn, zdraví mi slouží, a tak se zatím s hokejem rozloučit nechci. Samozřejmě jsem o tom uvažoval a vidím jedinou cestu, u hokeje bych zůstal. Moc rád bych se věnoval mládeži, chtěl bych trénovat děti."

A já doufám ve dvě věci. Že Pupa ještě dlouho do hokejového důchodu nepůjde a když půjde, tak si do parády vezme třeba moje vnuky. Protože Pupa je PAN hokejista. (ber)