Netradiční teambuildingová aktivita na jaro? Plenění!

Vydáno: Út, 12/26/2017 - 16:22

ilustrační foto

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava nabízí firmám netradiční teambuildingovou aktivitu na jaro 2018. Na pálavském Děvíně se totiž v posledních letech nekontrolovaně šíří invazní rostlina – boryt barvířský. Z jedné z našich nejcennějších rezervací vytlačuje původní společenstva rostlin. Nejúčinnější metodou likvidace borytu je ruční vytrhávání.

„Za poslední dva roky jsme s pomocí dobrovolníků vytrhali boryt na téměř osmi hektarech. Víme ale, že je rozšířen na více než trojnásobné ploše. Pro jeho efektivní likvidaci se navíc dají využít pouze dva až tři týdny na přelomu dubna a května, kdy kvete. Proto doufáme, že se nám podaří najít dobrovolníky i pro příští jaro,“ vysvětluje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Pálava, která o národní přírodní rezervaci Děvín pečuje.

„Zkoušeli jsme i jiné způsoby likvidace borytu, ruční vytrhávání se ale ukázalo jako opravdu nejúčinnější. Rostliny – na rozdíl od pastvy či sečení – nemohou znovu obrazit, použítí chemických látek zase může mít vedlejší účinky. Je ale jisté, že je to běh na dlouhou trať, protože na vyčištěné plochy se budeme muset vracet, dokud budou klíčit semena, která už jsou v půdě. Obracíme se zejména na zástupce firem, které mají zájem zajistit svým zaměstnancům užitečný teambuilding v atraktivním prostředí, aby nás kontaktovali a předem se s námi domluvili na konkrétním termínu,“ dodává jiří Kmet.

Zájemci mohou nabídky posílat na adresu na jiri.kmet@nature.cz

Boryt barvířský (Isatis tinctoria) je žlutě kvetoucí brukvovitá rostlina, příbuzná řepce, hořčici nebo třeba zelí, z níž se v minulosti získávalo modré barvivo – tzv. nepravé indigo – sloužící především k barvení látek. Proto se boryt pěstoval, místy i průmyslově. Jeho původním areálem je Středomoří a jihozápad Asie. Druhotně se dnes vyskytuje i ve zbytku Evropy, v Asii, Severní a Jižní Americe. U nás roste především v teplejších oblastech středních a severních Čech (zejména na skalách podél železnic a řek) a na jižní Moravě (okolí Brna a Mikulovsko). Na Pálavě se chová invazně a potlačuje původní vegetaci. (Zdroj http://palava.ochranaprirody.cz)