Prostějovanka Tereza Texlová na TV Nova! Bojí se pavouků, ale chodí po střechách!
Vydáno: St, 02/22/2017 - 18:59
Foto záběr TV Nova, Foto Michal Hala, Vojtěch Samson, Tomáš Coufal
Další fotky:
Devatenáctileté Tereze Texlové z Prostějova učarovaly výšky. Jako jedna z mála žen v České republice se věnuje Rooftoppingu, zábavě, která se do světa rozšířila z Ruska. O co jde? Musíte se dostat na nejvyšší místo budovy či konstrukce bez jištění.
„Jsou to asi dva roky, co je můj koníček a životní styl právě lezení. Kdykoli, když jedu do školy, jsem v jiném městě nebo jsem jen venku s ''normálnějšími'' přáteli, vždy mám hlavu v oblacích a sleduji, kam dál bych se mohla podívat,“ říká Tereza. „Jde hlavně o adrenalinový pocit být na okraji vysokých budov a ve výškách, ne jen o fotky," přibližuje Tereza, která zatím jako nejvyšší metu označuje 112 metrovou výšku.
„Tento sport je na hranici se zákonem, ale ten pocit, když jste nahoře, stojí za to. Pro mě je to něco na pomezí relaxu, zábavy, potěšení, ale nikdy ne strachu. Bojím se pavouků, občas i salt, bojím se vlastně celkem dost věcí, když nad tím teď přemýšlím, ale když lezu, pud sebezáchovy jde okamžitě bokem,“ konstatuje Tereza.
O svou zálibu se dělí na Instagramu, kde ji na profilu @pixlii1 sleduje přes dva tisíce fanoušků.
A Tereziny plány do budoucna? V Prostějově už vyzkoušela leccos, od paneláků přes jeřáb a chce se posunout dál „Moc by se mi líbil nějaký kostel/katedrála. Něco mám vyhlídnutého, bude to náročnější, ale určitě to půjde,“ dodává. (ber)
Komentáře
A co na to jeji rodice? Je jim jedno ze decko lozi po strechach? Co na to socialka? Tu by to urcite zajimalo. Jak ji muze nekdo fandit? A az se zabije, tak se ji budete jeste skladat na funus ne a vykladat, jaka to byla hrdinka a hodna holka...?
Marně na této skutečnosti hledám něco obdivuhodného. Doufám, že tuto slečnu na svých ,,výletech" brzy odchytne police a zapojí se do věci příslušné úřady, které budou chtít po rodičích vysvětlení, proč jejich dcera, za kterou zodpovídají, tráví čas takovýmto způsobem. Když jsem já byl mladší (a není to tak moc dávno), obdivovali jsme se svými vrstevníky lidi, kteří něco uměli - sportovce, hudebníky, výtvarníky... Teď tu někdo skáče po střechách a jeřábech a je za hvězdu? Proč? Protože ten se odhodlal a nás, co to máme v hlavě v pořádku, by to v životě nenapadlo? Kdo té slečně fandí, měl by se zamyslet. Dnešní doba nabízí myslím dost možností, není to jako kdysi...
Poslat nový komentář