Příběhy klokánkových dětí. Tři holčičky skončily v domovech. Matka se o ně nedokázala postarat

ilustrační foto

Muži z ozbrojeného komanda tety ještě varovali před rozzuřenou rodinou a slíbili, že kdyby se něco dělo, na zavolání přijedou. Ten den bylo v Klokánku jenom pár tet a jeden denní strýc. Rozhodně se nejednalo o skupinu připravenou čelit rozzuřeným rodičům dětí. Menší dav lidí byl možná právem rozhořčen ze způsobu odebrání dětí. Křičeli, že malé miminko potřebuje mateřské mléko, domáhali se dětí zpět. „Dokonce nám vyhrožovali, že pokud je nevydáme, použijí násilí,“ vypráví jedna z tet. V tu chvíli je ovšem prostřední, teprve šestiletá dívenka všechny zaskočila svým jednáním.

Podle Klokánku se na všechny přítomné hezky usmála, pokynula rukou jako rozený řečník a hlasitě prohlásila: „Je to tu hezké a dostáváme spoustu jídla. Já odtud nechci!“ I nejdrsnější chlapi ihned pochopili, že co říká, to platí.

Matka se rozhodla o děti bojovat. Brzy sehnala odpovídající bydlení a všechny dcery získala do své péče. Bohužel to nevydrželo dlouho. Děti jí byly opět odebrány. Tentokrát ovšem putovaly dívky přímo do dětských domovů. Příběh je o to smutnější, že jim nebylo nalezeno společné místo, a každá tak skončila v jiném koutě republiky. (red)

Ilustrační foto: pixabay.com