Slovo okrašlovací je odvozeno od slova krášlit

Olga Katolická

Narodila se 30. 9. 1951 v Prostějově, po vyučení dálkově vystudovala ekonomickou školu a nastoupila do OP Prostějov, nejprve jako sekretářka ředitele závodu 11, posléze jako pracovnice propagačního oddělení na úseku závodního rozhlasu a závodních novin. V roce 1976 přešla do Městského kulturního střediska jako redaktorka rozhlasu po drátě. Od roku 1984 pracovala v OD PRIOR, nejprve na úseku obchodní politiky, posléze jako vedoucí propagace a obchodní politiky. Od roku 1991 se vrátila k novinařině a nastoupila do redakce Prostějovského týdne. Zde na pozicích redaktor, editor a následně šéfredaktor pracovala až do konce roku 2006. V té době vážně onemocněla, po operaci zhoubného nádoru se podrobila léčbě a od počátku roku 2008 je v řádném starobním důchodu. Je vdaná a má tři dospělé syny.

No, a co nejvíc krášlí naši přírodu? Přece stromy. A právě historie ochrany památných stromů na přelomu 19. a 20. úzce souvisí se vznikem okrašlovacích spolků. Dne 30. října 1904 byl v Praze založen Svaz českých okrašlovacích spolků, sdružující místní spolky. Svaz vydával až do počátku padesátých let časopis Krása našeho domova, v němž ještě dnes najdeme spoustu zajímavých informací o památných stromech.

Novodobá historie okrašlovacích spolků není stará ani deset let a ten prostějovský zdaleka není jediný. Nepochybně však patří k nejaktivnějším. Na svém kontě má například dvě soutěže o Miss středních škol,  řadu koncertů ve Smetanových sadech i jinde, výstavy prostějovských malířů a fotografů či vydání dvou kalendářů.

“Máme pětatřicet členů a za pět let našeho působení jsme v Prostějově vysadili přes stovku stromů a bezpočet keřů,“ pochlubila se předsedkyně Okrašlovacího spolku Prostějov Milada Sokolová. 

Podle jejích slov spolek nyní připravuje instalaci pítek v prostějovských parcích. Skutečně velkým projektem je pak „obnova“ židovského ghetta ve Školní ulici, kdy by malby na zašlé hradební zdi připomněly krásu starého Prostějova.

(ok)