Špalíček? Každý pes – jiná ves!

Olga Katolická

Narodila se 30. 9. 1951 v Prostějově, po vyučení dálkově vystudovala ekonomickou školu a nastoupila do OP Prostějov, nejprve jako sekretářka ředitele závodu 11, posléze jako pracovnice propagačního oddělení na úseku závodního rozhlasu a závodních novin. V roce 1976 přešla do Městského kulturního střediska jako redaktorka rozhlasu po drátě. Od roku 1984 pracovala v OD PRIOR, nejprve na úseku obchodní politiky, posléze jako vedoucí propagace a obchodní politiky. Od roku 1991 se vrátila k novinařině a nastoupila do redakce Prostějovského týdne. Zde na pozicích redaktor, editor a následně šéfredaktor pracovala až do konce roku 2006. V té době vážně onemocněla, po operaci zhoubného nádoru se podrobila léčbě a od počátku roku 2008 je v řádném starobním důchodu. Je vdaná a má tři dospělé syny.

Včera dopoledne jsem šla na tržnici s představou, že si koupím květák. V sobotu tam chodíme většinou brzy ráno, včera už bylo dopoledne a bylo krásně. Nikam jsem nespěchala, a tak jsem pomalu procházela přes celou tržnici a bývalé (i současné) parkoviště.  Znám to tady velmi dobře. Tamhle na rohu je škola, kam jsem chodila, v „uličkách“ bydlelo několik spolužaček. Taky si pamatuju, že někde uprostřed Kostelní byl malý krámek. Seděla v něm tlustá paní a prodávala textilní galanterii. Mimo jiné tu měla parádní knoflíky a zbytky nádherných krajek snad z první republiky. To všechno už je pryč a když jsem se tak koukala kolem, zjistila jsem, že se mi to vůbec nelíbí.

Nevím, proč památkáři otravovali některé stavebníky při rekonstrukci jejich domů, když nikoho nezajímá, jak se urbanisticky celý prostor vyvíjí. Nové stavby, které rostou kolem parkoviště, jsou každý pes jiná ves. Jeden se snaží napodobit funkcionalistický styl, protější se zase pyšní baňatým kovovým zábradlím balkonů ala Itálie. Velký rohový objekt naproti škole vedle Geodézie se majitelům  podařilo úžasně zrekonstruovat a zachovali krásný styl objektu, zatímco naproti se staví bytovo-komerční objekt, jehož stavební styl ani nelze určit.  Rohový dům uprostřed prostoru rekonstruuje jeho majitel přesně podle původní podoby, zatímco kolem dokola rostou domy – ten s kulatým arkýřem, onen s kruhovým balkonem, vedlejší zase s přísně rovnými liniemi. A to nemluvím o stavebním stylu polyfunkčního objektu, který má vzniknout na místě dnešního kulturního a společenského centra.

Pár kroků odtud ladí domy náměstí jeden s druhým. Pravda, až na Prior, ale to je zase jiná kapitola. Myslíte, že bývalý Špalíček s dnešní výstavbou bude za sto let stejně krásný, jako dnešní náměstí?Kdysi byla na radnici funkce městského architekta. Lituju, že už není.

Olga Katolická