Už vím proč!

Ptáte se, co vím? Proč jsou naše dálnice tak drahé. Nebo o tom mám alespoň svou teorii, kterou jsem si potvrdila při víkendové cestě do Prahy a zpátky.

Vyjížděli jsme v pátek ráno. Do Brna to ještě celkem šlo, pak jsem několikrát přetrpěla mořskou nemoc. Mimochodem, to nebylo nic proti cestě v opačném směru. Cesta ubíhala za bezpečného mlčení, neboť při volném hovoru hrozilo překousnutí jazyka. V každém případě bych některé úseky označila jako rizikové a zakázala bych na ně přístup řidičkám a cestujícím v pokročilém těhotenství, neboť zcela reálně hrozí nebezpečí předčasného porodu...

Nyní ale k té ceně. Nevím, kdo a zda vůbec někdo kontroluje práci stavbařů. Žádný čilý stavební ruch na naší D jedničce jsem neviděla. V obou směrech je uzavřeno několik úseků v délce od jednoho do asi jedenácti kilometrů. Hlavně na delších úsecích to bije do očí. Někde na sedmém či osmém kilometru zavřeného úseku pracuje malý bagr a hloubí díru uprostřed. V lepším případě zahlédnete i řidiče nějaké další techniky a párkrát jsem zaznamenala chlapíka s koštětem, kterak kolem výkopu zametá. A pak zase široko daleko nikdo.

Jednou jsem někde viděla organizaci podobné práce. Na začátku jel ten bagr, asi dva, tři kilometry za ním druhá parta kladla do výkopu všechno, co tam klást měla a za další dva, tři kilometry šla třetí parta, která zahrnovala výkop a hutnila. Ale teď nevím, jestli se mi to nezdálo nebo jsem nekoukala do pohádkové knížky.

V každém případě být státem, tak bych si ohlídala, aby práce probíhaly co nejrychleji a nejefektivnějí (což je asi výraz, jehož význam kompetentní orgány zřejmě neznají). Takže se při této organizaci práce a rychlosti výstavby nedivím, že u nás přijde kilometr dálnice několikanásobně dráž, než kdekoli jinde.

A tak si říkám, pokud to půjde dál stejným tempem, abych se vůbec dokončení modernizace D jedničky dožila...

Olga Katolická