TORON SP. První samojízdná československá řezačka se narodila v prostějovském Agrostroji

Foto archiv ber

Agrostroj Prostějov vyráběl tažené a samojízdné sklízecí řezačky. Samojízdné modely, u kterých později zlidověl název Toron, se na trhu začaly objevovat v druhé polovině minulého století do začátku devadesátých let. Za dobu výroby vzniklo několik modelů a modifikací samojízdných sklízecích řezaček. Stroje se vyvážely i do zahraničí. Tehdejší „konkurencí“ byly řezačky od německého výrobce Fortschritt a Claas, sovětské řezačky KSzK nebo americký Hesston či John Deere. Po privatizaci se na výrobu již nenavázalo a stroje z českých polí velmi rychle vytlačily výkonnější stroje západní výroby.

Dobový návod k obsluze k modelu SPS-35 (rok 1982) píše, že se jedná o vysoce výkonný stroj určený pro velkovýrobní podmínky v zemědělské praxi. Ve spojení s žacím a sběracím ústrojím byl určen pro všechny způsoby sklizně pícnin, silážních plodin včetně sběru slámy. Výkonný motor ve spojení s hydraulickým pohonem pojezdu dovoloval použít stroj v členitém a svahovitém terénu. Velký rozsah nastavitelné délky řezanky od min. 5 mm umožňoval získat ze stroje požadovanou optimální skladbu řezanky například pro sušičky. Stroj byl schopen příčně i podélně kopírovat nerovnosti terénu, a tak snížit ztráty. Stroj byl vybaven plně hydraulickým řízením. Dobové materiály také vyzdvihují ergonomickou stránku stroje a líbivý design.

Jenže ono to s tím Toronem nebylo tak růžové. Na výrobu zavzpomínal před lety i Bedřich Kuchař, který v Agrostroji pracoval přes 40 let. „Toron získal i zlatou medaili na veletrhu v Brně asi v roce 1975. To byl úspěch, protože vím, že třeba spolehlivost (alespoň ta počáteční) zas až taková nebyla. Byly problémy se zanášením olejových filtrů, řešily se závady, týkající se variátorového motoru, který byl v kombinaci s převodovkou v tomto stroji používán. Stroje musely být v provozu servisovány, v horším případě byly dopraveny přímo do Agrostroje, kde se závady musely odstranit. Nicméně to byl docela skok od tažených podobných sklízecích řezaček. Například s kukuřičným adaptérem ŽT 300 zastal spoustu práce, i když rychlost stroje byla max. kolem 30 km za hodinu, nemusel být použit další stroj k tažení.“ (ber)