Před sto jedenácti lety vzlétl nad Prostějovem legendární Jan Kašpar

Před sto jedenácti lety vzlétl nad Prostějovem legendární Jan Kašpar
Foto Hana Bartková

Prostějov se tak poprvé zapsal do historie letectví. Stal se druhým městem na Moravě a sedmým v zemi, kde lidé měli možnost tento „zázrak 20. století vidět na vlastní oči“.

Strojní inženýr a rodák z Pardubic Jan Kašpar (1883–1927), známý průkopník letectví, se proslavil především prvním uskutečněným dálkovým letem 13. května 1911 z Pardubic do Prahy, při kterém urazil vzdálenost 125 kilometrů za 92 minut. Propagační lety konal po celé Moravě a Čechách již v roce 1910. 16. dubna 1910 absolvoval první památný let nad Čechami. Urazil přitom vzdálenost dvou kilometrů.  21. srpna 1910 uskutečnil propagační let v Olomouci. Jednalo se o první let aeroplánu na Moravě.

V září se měl uskutečnit propagační let v Prostějově. Kašparovo letadlo bylo vystaveno od 3. do 6. září 1910 v tělocvičně prostějovské Sokolovny. Zde si jej mohli všichni zájemci prohlédnout zblízka.

Jednoplošník o váze 210 kg s rozpětím křídel třináct metrů koupil Jan Kašpar od francouzského konstruktéra a aviatika Louise Blériota. Motor systému Anzani o výkonu 25 koňských sil byl poměrně slabý a dovolil dosáhnout rychlosti jen 60 kilometrů za hodinu.

Prostějovský let byl už dvakrát odložen z důvodů nepříznivého počasí. Další datum bylo stanoveno na 25. září. Předcházela mu samozřejmě propagace. Všude na nárožích visely plakáty. Po městě pobíhali chlapci s reklamními tabulemi a nabízeli ke koupi obrázky a pohlednice proslulého aviatika.

Let se uskutečnil na vojenské louce za hlavním nádražím. Tato se však po deštivém počasí podobala spíše bažině. Okresní hejtmanství vymezilo rozsáhlý prostor, který byl uzavřen pro dopravu. Hlavní vchod byl za Kolínskou továrnou na kávové náhražky (později závod Vitana). Organizační záležitosti mělo na starosti 400 pořadatelů.

Začátek a konec letu byl oznámen trubkovým signálem. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen celý prostor ohraničený silnicí Prostějov – Bedihošť a říčkami Valovou a Hloučelou.  Prostějované si nenechali ujít tuto podívanou. Let sledovalo kolem sedmi tisíc diváků.

Jan Kašpar vzlétl v Prostějově až v 17 hodin po uklidnění vzdušných vrstev. Stroj se konečně rozběhl po louce a stupňoval rychlost, až na některých místech stříkala do výšky voda. Asi po šedesáti až osmdesáti metrech se letadlo lehounce zvedlo od země a stoupalo. Po dosažení výšky asi dvaceti až třiadvaceti metrů se vzdaloval jižním směrem k prachárně. Tam chtěl přivést stroj výškovým kormidlem do větší výšky. Prudkým nárazem větru však praskla jedna z hlavních spojek levého křídla. Levé křídlo kleslo a stroj se otočil doleva. Musel použít směrového kormidla, aby stroj uvedl do původního stavu.  Další let byl nemožný. Vypnul motor a začal se snášet dolů. Při vyhýbání vodnímu příkopu nárazem o zem poškodil levé křídlo ještě více.  Celkem byl Jan Kašpar ve vzduchu jednu minutu a dvě vteřiny a urazil 200 metrů.

Diváci samozřejmě očekávali více. Malá nehoda však znemožnila pokračování letu. Prostějov se tak poprvé zapsal do historie letectví. Stal se druhým městem na Moravě a sedmým v zemi, kde Jan Kašpar uskutečnil svoje lety. Prostějované ještě po řadu let vzpomínali na tento „zázrak 20. století na vlastní oči“. (Text Hana Bartková)

Poslat nový komentář