Kaloni ze ZOO Olomouc si pochutnali na prvomájových větvičkách

Kaloni ze ZOO Olomouc si pochutnali na prvomájových větvičkách
Foto ZOO Olomouc
Další fotky: 
Kaloni ze ZOO Olomouc si pochutnali na prvomájových větvičkách

Někdo se pod nimi líbá, jiný si na nich rovnou pochutná. Řeč je o prvomájových rozkvetlých větvičkách. „Kaloni vzali za vděk jarem a květy třešně jim opravdu moc chutnaly,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká ZOO chová kaloně rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 196 jedinců. V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.

 Převážně kvůli ničení přirozeného prostředí, kácení lesů, lovu pro maso, je dnes kaloň zapsán na seznamu ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. V 70. letech 20. století klesly stavy kaloňů rodriguezských v důsledku tajfunu na posledních 70 jedinců. Jeho populace byla takřka vyhubena. Díky intenzivní ochraně se podařilo kaloně rozmnožit a dnes jejich populace čítá až 20 000 jedinců. Významný podíl na tom má ZOO Jersey, založena známým zoologem a spisovatelem Geraldem Durrellem, který tehdy odchytl několik posledních volně žijících kaloňů a založil zde úspěšný chov. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni.

Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý. Jedná se o obyvatele Starého světa, jeho původní domovinou je ostrov Rodriguez v Indickém oceánu, na němž obývá tropické lesy. Kaloni hrají v ekosystémech velmi důležitou roli, protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. Hlavní část jídelníčku zajišťuje ovoce, především sladké plody, nektar z tropických květin a u tohoto druhu i listí některých stromů a keřů. Žijí v zajímavém společenském uspořádání harémového typu – samec s několika samicemi. Sdružují se do menších kolonií, které společně během dne odpočívají v korunách stromů. Větší část dne tedy tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají hledat potravu. Díky zadním končetinám se silnými drápy mohou odpočívat zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti netopýrům schází. V zoo se kaloni většinou dožívají až o třetinu delšího věku než v přírodě, tedy až dvaceti let. Rekord drží kaloň, který dosáhl 31 let a 5 měsíců. Samička obvykle rodí jedno mládě, o nějž dva až tři měsíce pečuje. (red)

Poslat nový komentář