Zoo Olomouc se chlubí urzony. Jsou neobyčejní

ilustrační foto ZOO Olomouc

Další fotky: 

„V současné době je naše chovná skupina umístěna v zázemí, kde se jim velmi dobře daří, ale návštěvníci mohou tato zvířata vidět i v expozici naproti Safari Amerika,“ informovala mluvčí zahrady Ivet Gronská.

 Urzon je zvíře pověstné tím, že jeho chov v lidské péči není úplně snadný, a právě to bylo před lety výzvou pro olomoucké chovatele. Za 15 let chovu bylo v olomoucké zoo odchováno celkem 14 mláďat, z nichž některá v zoo zůstala a některá odešla do různých evropských zoologických zahrad. Letošní malý urzon se narodil 13. dubna a těší se dobrému zdraví,“ přiblížila  zooložka Libuše Veselá. Zoologická zahrada Olomouc chová urzony od roku 2009. V tom roce se do zoo dostala první zvířata, která zasáhla do chovu, a protože samička přicestovala do zoo březí, ještě téhož jara se narodilo první mládě. Jeho odchov byl dramatický. 8. den jeho života se při vichřici z výběhu ztratila jeho matka, a i přes veškeré úsilí ošetřovatelů ji okamžitě vypátrat byla nalezena živá a zdravá pod tankem ve vojenském prostoru Libavá až o 3 měsíce později. V dalších letech už urzoní samice odchovávaly svá mláďata bez pomoci a bez problémů.

V evropských zoologických zahradách se urzoni vyskytují poměrně často. Je možné je najít ve 39 institucích, avšak ve většině z nich se nachází jen 1 nebo 2 jedinci a celkový počet chovaných zvířat je 84. V uplynulém roce v rámci evropských zoo proběhlo 13 porodů a z toho jeden právě v Zoo Olomouc.

Urzon kanadský je statný hlodavec, obývající různé oblasti Severní Ameriky od křovinatých pouští severu Mexika přes listnaté a jehličnaté lesy až po jih kanadské tundry. Má tělo pokryté drobnými bodlinami, čímž částečně připomíná dikobraza, a v zimě je současně chráněn hustou srstí. Tento tvor se pohybuje jak po zemi, tak i ve větvích stromů. Podle dostupných pramenů se živí výhonky, větvičkami, kořínky, různými drobnými plody a další rostlinnou potravou, v zimě požírá kůru stromů a jehličí. Urzoni žijí samotářským způsobem života. Pozorujeme – li tato zvířata v jejich ubikaci, obvykle působí dojmem chlupaté vcelku nečinné koule a nikoho by ani nenapadlo, že v noci lezou po větvích a počínají si jako kaskadéři. Na podzim u nich probíhá říje, při které samec naježí vějíř bodlin na zádech, točí se před samicí dokola a vydává různé zvuky, jako by zpíval a tancoval. Po 7 měsíců trvající březosti rodí samice obvykle jedno mládě, které vypadá jako zmenšenina dospělého urzona, váží přibližně 0,5 kg a je tedy docela velké vzhledem k velikosti matky, která váží obvykle okolo 5 kg. (red)