Oryxové v Zoo Olomouc přibývají každý rok

Vydáno: St, 02/28/2024 - 13:42

Foto ZOO Olomouc

Další fotky:

Olomoucká zoo patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. První pár oryxů jihoafrických chovatelé získali ze Zoo Liberec už na podzim roku 1973. Další oryxové, kteří se stali zakladateli stáda, sem přišli v roce 1974 ze Zoo Dvůr Králové, kam je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Josef Vágner přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu v Namibii. Ve druhé polovině ledna a na začátku února se narodilo celkem 8 mláďat, ale není to ještě konečný počet.

„Období porodů těchto antilop nemusí být nutně vázáno na určité období, u nás začíná 8 a půl měsíce poté, co všechny samice i se samcem vypustíme do venkovního výběhu. Samice přicházejí do říje synchronizovaně, a proto se rodí obvykle všechna mláďata krátce po sobě, pokud u některé z nich nedojde k pozdějšímu oplodnění. V roce 2023 jsme je vypouštěli na začátku května, a některé samice svá mláďata zatím ještě čekají,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. Za celou dobu chovu od roku 1973 do dnešního dne zde došlo k 342porodům.

Samice rodí mládě odkládacího typu. Neznamená to, že by jej odložila a vzala do zaječích. V přírodě mládě po nakojení od matky odchází a samo si zvolí místo, kde ulehne. Matka se však za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojí jej, olíže mu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování, a nakonec ho dokonale očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu. Poté malý oryx sám odchází zpět do úkrytu. Má-li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny se téměř nehýbe, leží při zemi, s hlavou přitisknutou k zemi a s ušima ke krku, vypadá jako hromádka písku, působí tak velmi nenápadně. Později se mláďata s matkami připojují ke stádu, případně se drží pohromadě v tzv. školkách.

Oryxové jsou zvířata s distančním chováním, což znamená, že jednotliví členové stáda drží od sebe navzájem určitou vzdálenost. Tuto vzdálenost překročí jen při páření, při vzájemných soubojích a samozřejmě ve vztahu matky a mláděte. Současně se ale stádo drží pohromadě, ať už zvířata odpočívají, přemísťují se, nebo se pasou. Jednotlivá zvířata jsou velmi ostražitá a jsou orientována různým směrem tak, že každé je obráceno na jinou stranu a kontroluje tak určitý výsek okolí, takže společně mají přehled o dění a o případném blížícím se nebezpečí v úhlu 360 stupňů. Tento poddruh africké pouštní antilopy zdobí jedinečná černobílá kresba, stejně jako typický úhoří pruh na zádech. Dlouhé rohy vzhled umocňují. Jejich skupiny čítají přibližně 15 členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a dále pokračují v počtu až 200 jedinců. Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemi probíhají vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku. (red)