V ZOO Olomouc se radují z ušatého miminka

V ZOO Olomouc se radují z ušatého miminka
Foto ZOO
Další fotky: 
V ZOO Olomouc se radují z ušatého miminka

Samec pochází z Jekatěrinburgu, samice z Prahy. Tento chovný pár hrabáčů kapských se 8. dubna postaral o velkou radost. Tehdy samice Nyota přivedla na svět malého mimozemšťana, ušatý zázrak, ošklivého až krásného, v cestopisech Emila Holuba kuťoše, ve svahilštině kukukifika…! Tolika různých pojmenování se totiž hrabáči kapskému dostává.

„Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě neznamená odchovat. Dnes můžeme říct, že se hrabáče odchovat podařilo. Jeho přibývání na váze bylo úctyhodné. Porodní váha činila 1530 g, za měsíc vystoupala na 6,8 kg, v necelých dvou měsících se těšil 10,9 kg a včerejší vážení ukázalo hmotnost 18,7 kg,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. Olomoucká ZOO chová hrabáče od roku 2017. První mládě, které se podařilo v ZOO Olomouc odchovat, se narodilo 26. března 2020.

Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských ZOO, přičemž odchovává jen 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci. Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA.

 S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v ZOO patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi. (red)

Poslat nový komentář