Vídeň na kole? Proč ne!

Foto Vlastimil Hadra

Další fotky: 

Většina našich občanů poznala poměrně velký ekonomický a kulturní šok, když poprvé spatřila jak rakouský venkov, tak i samotnou rakouskou metropoli. Velké houfy nákupu chtivých výletníků atakovaly slavný Mexikoplatz či věhlasnou Maria-Hilfer-Strasse. U Rakušanů se probouzelo rozčarování nad manýry svého čerstvě svobodného severního souseda a začaly se objevovat česky psané nápisy: „Češi, nekraďte!“. Ale už staří Římané říkali, že časy se mění a my se měníme v nich. Po čtvrtstoletí vzájemného sousedského soužití obliba Čechů v bývalém centru c. a k. mocnářství roste, jižní sousedé si uvědomili ekonomický přínos jak s turismu, tak i hospodářství. Je to takový sňatek z rozumu, nelze hovořit výslovně o lásce. Každý sňatek mívá nešvary i půtky, stavba našeho Temelína a až chorobný rakouský odpor k němu budiž toho zářným příkladem.

Přesto Češi v posledních letech objevují nové Rakousko a Rakušané poznávají nové Čechy, už o něco více hrdý národ, který si za své peníze chce náležitě užít volný čas v této překrásné zemi. Samotná Vídeň už není jen prostředkem předvánočního okouzlení, ale spíš prokazuje to, co společnost Mercer pravidelně uvádí – že spolu s Ženevou je toto město nejlepším místem k životu na zemi. Stará se totiž nejen o turisty, ale i o své vlastní občany. Důkazem toho může být prostor na neznámějším náměstí – Rathausplatz. Sotva totiž dozní ozvěny pyrotechniky oslavující příchod nového roku, mění se toto velké náměstí na obří ledovou plochu i s postranními uličkami přilehlého parku. V lednu ve Vídni pravidelně začíná Eistraum – ledový sen. Je pak kouzelné sledovat nejmenší ratolesti, jak se pokouší o první „krůčky na ledu“, mladé páry, které pojí čerstvá láska, nebo ty, kteří sice již v důchodovém věku, ale přesto vitálně se svými životními partnery prožívají krásný podzim života.

Vídeň bývala často sužována záplavami, což její konšelé vyřešili v 60. letech minulého století vybudováním 22 km dlouhého Dunajského ostrova. Rozdělili tak koryto Vídně na dvě ramena a vybudovaným systémem bariér tak pomáhají omezovat nástrahy rozmarů přírody. Toto technické dílo však není jen umělým ostrovem, byla totiž na něm vybudována spletitá síť stezek, kterou lze zdolat nejen na kole, ale i na bruslích. Aby se turisticky ještě více Dunajský ostrov „nadupal“, v 80. letech zde vznikl Donauinselfest, největší otevřený hudební festival v Evropě, který každoročně pojme téměř 3 miliony návštěvníků!

O možnostech v rakouské metropoli by se daly popsat stohy papíru. Nejlepší je, když si každý ve Vídni najde to své. Nabídka cestovních kanceláří snad dá za pravdu autorovi tohoto článku. V Prostějově se na komplexnost Vídně zaměřuje například Cestovní kancelář Vlha, která se rozhodla ukázat Vídeň právě ve všech 4 ročních obdobích. Nevybrala si však v zimě ten vánoční čas, ale zmíněné lednové období, kdy připraví zájezd pro zájemce o bruslení před vídeňskou radnicí. To je ovšem ještě dlouhá doba. Pokud chcete poznat Vídeň skrz naskrz a nemít prochozené podrážky, můžete využít nejbližšího zájezdu do Vídně na kolech, který proběhne 20. července. Autobus Vás pohodlně dopraví až na samotný Dunajský ostrov a za pomocí průvodce se můžete nechat očarovat úchvatnou vídeňskou podívanou.

Nevěříte? Zkuste. www.ckvlha.cz