Katčino panamsko-kostarické putování, díl první

Katčino panamsko-kostarické putování, díl první
Katka Francová z Thajska přesídlila do střední Ameriky a i odsud vám bude přinášet svoje pravidelné cestovatelské postřehy.
Další fotky: 
Katčino panamsko-kostarické putování, díl první
Katčino panamsko-kostarické putování, díl první
Katčino panamsko-kostarické putování, díl první

Katka Francová se po čtyřtýdenním putování Thajskem, ze kterého jsme vám týden co týden přinášeli postřehy, vydala na opačný konec zeměkoule. Dva měsíe bude nyní brázdit Panamu, Kostariku a Kolubmii a i její zážitky z cest po americkém kontinentě můžete sledovat v pravidelném blogu. Dnes vám přinášíme jeho první díl.

Kdy se vydám na cestu?dravím všechny cestovatelské nadšence i ty, kteří na můj blog zavítali náhodně!Po roce se opět vydávám na dalekou cestu za poznáním. Poté, co jsem minule zvládla sama naplánovat a úspěšně zrealizovat čtyřtýdenní putování po Thajsku (http://thajske-putovani.blogspot.com/), vydávám se tentokrát na opačnou stranu zeměkoule tam, kde před půl tisíciletím doplul i Kryštof Kolumbus. Do zemí, které nestojí na předním místě turisticky nejoblíbenějších zemí jako je tomu v případě Thajska. Panama a Kostarika, země s bohatou historií a panenskou přírodou. Zde se budu po čtyři týdny toulat, fotit, poznávat místní kulturu, gastronomii a užívat si adrenalinu.Moje cesta začíná 13. ledna, kdy odlétám z Palmy de Mallorky (proč? Protože tam žiji) přes Madrid do Panama City. V plánu je kromě návštěvy Casco Viejo, Panama Viejo, moderního centra a zdymadla Miraflores i výlet vlakem podél panamského průplavu do Colonu a návštěva jednoho z nejvýznamnějších koloniálních pevnostív Portobelu. Po čtyřech dnech následuje přelet do města Bocas del Toro na ostrově Colon, který je součástí souostroví Bocas del Toro Archipelago. Zde hodlám strávit další čtyři dny. Poté se již vydám autobusem přes hranici do Kostariky. První dva dny v Cahuitě, poté přejezd do hlavního města San José, kter= se stane mou základnou pro jednodenní výlety k vulkánu Poás a zahradám a vodopádu La Paz. Následuje přejezd do La Fortuny ležící nedaleko sopky Arenal, která nepřetržitě soptí od roku 1968. Během následujících dvou dní si chci užít rafting na divoké vodě (poprvé jsem jej vyzkoušela v Thajsku a byla jsem nadšená), projížďku na kole kolem vulkánu a jezera Arenal. Další destinací bude nedaleké Monteverde se svými deštnými lesy. Tentokrát se ale nebudu přesouvat autobusem, ale na koni v rámci nabízených služeb některé z místních agentur. V Monteverde mě pak kromě biosférických rezervací a kvakerské sýrárny čeká další adrenalin v podobě canopy tour. V tomto případě budu opět překonávat svůj strach z výšek. Po třech dnech v regionu mě čeká docela únavný přesun autobusem na pacifické pobřeží do národního parku Manuel Antonio, kde strávím dva dny procházkou přírodou a válením se na pláži.Moje putování pak završím třemi dny v Montezumě (přesun přes Jacó vodním taxíkem), kde si hodlám splnit sen, zapaltit si kurz surfování a pokusit se chytit vlnu :-) . Předposlední den bude ve znamění návratu do San José a výletu do nedalekého Cartaga.Moje putování skončí 9. února.Tak mi držte pěsti! Příjezd - můj nejdelší pátek 13Po půl roce plánování, po 11 hodinách v letadle a zhruba 7 hodinách čekání na nějakém z letišť (nejdříve brzy ráno v Palmě, pak v Madridu), jsem konečně přistála v Ciudad de Panama. Je půl šesté odpoledne (v Česku je půl dvanácté v noci) a já díky časovému posunu prožívám nejdelší pátek 13. Ale ne ve špatném smyslu slova. Velká fronta na imigračním se docela rychle zmenšuje, bez jakýchkoliv problémů dostávám do pasu panamské razítko a jdu si vyzvednout batoh, který se mi po cestě naštěstí neztratil. Moje zavazadla ještě projdou rentgenem, pro případ, že bych něco převážela a můžu se vydat odchytit nějakou místní dopravu.Před letištěm mě do nosu praští dusné vlhko. Už jsem si odvykla. Připomnělo mi to můj přílet na Kubu před třemi lety, tam bylo taky takové parno. No a vlastně i v Thajsku. Odchytím si taxík "colectivo" a ještě se dvěma Holanďany se nechám za 11 doláčů odvézt k mému hostalu, který jsem si zamluvila ještě před odjezdem. Dostávám postel na chodbě. Oproti tomu luxusu soukromí doma, na který jsem si již zvykla, je to v prvních chvílích trochu šok, ale poté, co projdu sprchou se začnu pomalu přizpůsobovat polním podmínkám baťůžkářského hostalu. Jelikož je již tma, nechávám prohlídku nejbližšího okolí na zítra. Doufám, že mě nabude trápit pásmová nemoc, nebo třeba přílišný hluk a vyspím se.  ¡Hasta mañana Panama! :-)Příště: První den v ulicích Panama City - Casco Viejo a Miraflores, Amador a místní slavnostAutorka textu a fotek: Kateřina Francová

Poslat nový komentář