Slovo do pranice? Ne, jen malé zamyšlení...

ilustrační foto

Další fotky: 

Smetanovy sady. Určitě by jim slušelo víc vzrostlých stromů, ale nezapomeňte, že za sebou mají náročný podzim. Věřím odborníkům. Jestliže řekli, že staré stromy musejí pryč, tak to beru. Na druhou stranu – kdyby větrem zlomená větev někoho zranila, všichni by volali, proč město stromy neošetřilo... To už tady jednou bylo, pamatujete? Líbí se mi čisté linie parku, nové lavičky a odpadkové koše, polemizovala bych o vhodnosti asfaltu na cestičkách, ale moc se těším na jaro, až rozkvetou trvalkové záhony, zazelenají se mladé stromy a v plné kráse se ukáže nové oplocení. A podívejte se na fotky – v sobotu bylo nádherné slunečné počasí a parku to slušelo, i když byly stromy holé...

Zlatá brána. Prior kdysi patřil k mému profesnímu životu téměř deset let a poznala jsem tam spoustu prima kamarádů. I když, na druhou stranu mi kvůli pár lidem vzpomínka na tuto dobu trochu zahořkla, a tak jsem se šla do Zlaté brány podívat tak trošku s obavou... Musím říct, že se mi celý objekt po rekonstrukci líbí... Zvenku mu pomohlo odstraněné sloupoví, prosklené stěny a funkční úprava části u kostela. Za dobrý nápad považuji tři vchody – čelně od radnice, původní z Dukelské brány a nový ve směru od tržnice. Potěšilo mě, že se našlo využití pro původní skleněné mozaiky. Vnitřní prostor je velkorysý a čistý, líbí se mi. Druhá věc je, jak dlouho bude takto nazdobený fungovat. Samozřejmě – majitel objektu má své jisté z nájmů obchodních prostor, ale osobně si nejsem moc jistá, jak by mohly některé z prodejen v Prostějově prosperovat... Ale třeba bude všechno jinak...

Vánoční strom. Advent a svátky vánoční jsou mou slabou stránkou. Už v neděli jsem na čerstvě umyté okno v obýváku pověsila světýlka ke skupince slaměných andělů, jež opatruji již několik let, vchodové dveře zdobí zelený věnec s Ježíškem a nachystala jsem několik svící. Takže doma je to v pohodě. Po sobotní kontrole stánků na náměstí jsem ale zvědavá, kolik místa zbude na prodej vánočního zboží, když už teď tam silně převládá „punčová lobby“. Ne, že bych proti punči něco měla, u jednoho stánku jsem ochutnala a byl nádherně horký a sladký. U dalšího mi už dnes ráno dali kartičku – za pět razítek jeden punč zdarma. Je vidět, že se prodejci učí, jak se dá bojovat o zákazníky, konkurence je tam totiž obrovská... Je pravda, že vánoční strom ve slunečních paprscích vypadal jako skoro neozdobený, protože LED světýlka vidět nebylo, ale prosím, buďme aspoň jednou v roce tolerantní... Večer je strom krásný a zvuk zvonu přání – to prostě nemá chybu.

Takže, prosím, zapomeňme na chmury a na to, kdo nám kdy ublížil. Třeba ani nechtěl! Je tu čas adventu, a to je doba rozjímání, zastavení, vzpomínání a přátelských setkávání. A hlavně – máme se na co těšit. Třeba přijde kamarádka s malovanými perníčky, v práci dostanete mimořádnou vánoční odměnu, syn v práci povýší a dcera přivede prima nastávajícího, manžel vás pohladí a řekne, že si bez vás život nedovede představit. A i kdyby se nic z toho nestalo, v tomto předvánočním období stojí za to, dívat se dopředu s nadějí. S nadějí a s láskou...

Olga Katolická