Festival Pod lipami letos potřetí!

ilustrační foto

Tak jako dnešní umění má namnoze těžiště ve vizualitě – v umění pro oko, tak i my zveme k začátku našeho festivalu výstavami a zrakovým dojmem. A jedná se o výstavy rovnou dvě, zastoupené dvěma nesmírně zajímavými ženami. První, kterou bychom vám rádi představili je Barbora Veselá.

V jejím skromném životopisu můžeme číst, že kreativita z ní vyvěrající má kořeny přímo v „životě jak leží a běží“. Zdá se totiž, že více než Střední odborná škola výtvarná v Praze, ji k tvůrčímu duchu přivedl právě nelehký život ženy v domácnosti. Z popudu těšit své děti vyráběním hraček, i z nutnosti zastat v budování domácnosti praktické naplnění, její tvorba nabírá pestrý rámec zhotoveného díla. Po boku svého manžela, architekta, se v jistém smyslu stala i dámou estetiky českých sakrálních staveb. Její rukou prošlo nemálo interiérů modliteben a kostelů. Zároveň je i aktivní sochařkou, kdy jejím pravděpodobně nejznámějším dílem je pomník Jana Palacha a Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Pod lípy k nám přijede zaujmout svými obrazy. Přijďte se podívat, co skýtá pestrost této zajímavé dámy!

Nezůstane však jenom u obrazů. Umění zhmotněné do tvaru v šířce, výšce i hloubce, instalaci v prostorách modlitebny, nám přiveze studentka působící v sochařském ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Tereza Viková. Mimo sochu je v jejím repertoáru zastoupeno i množství obrazů a díky grantové činnosti i dílny, které přibližují umění sochy veřejnosti, nápaditě pracující s širokou paletou materiálů. Zároveň je spoluzakladatelkou Sochařského sympozia v Náměšti nad Oslavou, jehož druhý ročník proběhl v posledních dnech letošního června. Svou instalaci doplní i obrazy, které budou vystaveny v suterénu farní budovy.

Mezi černou a bílou barvou naší první kapely stojí velký otazník. Jsou to lidé, které znáte, ale kdo přitom zná Black & White? Je to blues, které už kdysi na pódiích vyprávělo své příběhy a při tom, špinavé rockem drsně a soulem citlivě, s čímsi novým přichází i pod lípy. Budete mít skvělou možnost zažít jeden z prvních koncertů staré/nové, známé/neznámé kapely!

Domácí divadlo Starost přinese vrásky jedině od smíchu, a s nimi soubor počítá! To je snad starost skrytá v názvu – ne utrápená a smutná, ale starost o radost druhého člověka. Neváhejte tedy shlédnout podívanou krásných historických marionet, které představí členové divadla. Každá postava tak bude mít dvě těla, dvě tváře a každý divák bude tím pádem mít v sobě zároveň dospělého člověka, zároveň radující se malé dítě. Lidé, kteří rádi vystupují pod širým nebem, se pokusí poskytnout vám něco pěkného, moudrého.

Biorchestr je, jak o sobě s vtipem tvrdí, Brněnské tříčlenné duo, které k své obrazotvornosti využívá nespočet nástrojů tradičních i méně tradičních. Minulý rok jste se s některými z nich již mohli setkat, a to po boku Martina Evžena Kyšperského z kapely Květy, který 2. ročník festivalu zakončil. Čeká vás vlna alternativního folku, která vám dopřeje jak lehké festivalové pohodlí, tak bohatou a svěží inspiraci, zamyšlení a snad i potěchu a radost.

V prostorách modlitebny i tento rok zazní hudba starých časů, tentokrát v interpretaci klavírního tria. Již pět let působící triáda renomovaných, zkušených hráčů, jenž pohromadě docílila uskupení etablovaného i na evropské scéně. Hostují také na mezinárodních interpretačních kurzech v Zábřehu na Moravě, kde nejen hrají, ale i předávají umění nástroje profesně mladším kolegům. V prstech mají světovou premiéru Janáčkova klavírního tria „Kreutzerova sonáta“, která bude ke slyšení v Kroměříži v rámci mezinárodního hudebního festivalu. Ano, uhodli jste - Petrof Piano Trio!

Se slovenským hostem zažijete hlavní čas společně stráveného dne. Sympatická skupina žánrově pestrých muzikantů na vlnách ethno, world-music, šansonu, jazzu, cikánské hudby a balkánských lidovek přijede zpěvem recitovat verše slovenské básnířky Evy Luky. Jejich hudba nám ukáže, do jakých míst lidské duše jde směsicí všech jmenovaných hudebních podob proniknout. Poslední vydané CD pro to nese příznačný název – V Hlbinách. Jaká je hlubina našeho poslechu? Co je tam dole? Kdybych měl říct, co nacházím já, když mě v uších Romanika doprovází, tak jsou to dvě polohy – poloha meditativní, přemýšlivá ale zároveň poloha těkavá, pohyb. Tato kombinace tvoří jednu velikou a významnou kombinaci – cit, a to jak na pódiu, tak před ním.

A pak přichází čas tančit! Co myslíte, že vznikne, když spojíte dohromady rockového ducha šedesátých let a bujarou náturu valašských chlapů? Kluci z Rožnova pod Radhoštěm zabírají do strun svých kytar již řadu let. Jako tečku za večerem na zahradě jsme zvolili právě je proto, aby do dalšího roku měl každý návštěvník mnoho rock’n’rollu v krvi, velký švih a říz ve všem co dělá a chuť do života.

Letošnímu ročníku festivalu dáme definitivní tečku v prostějovském klubu Apollo 13. Je to místo, kde se lidé prostějovští potkávají v průběhu roku na různých koncertech. Prostředí, které je otevřené kultuře v mnoha ohledech. Prostředí, které lidi spojuje. Právě tam se s úderem půlnoci přesuneme! Atmosféru tam již bude zahřívat Dj Malda. Rezident a zvukový alchymista tohoto klubu se postará o to, abyste se cítili opravdu dobře. Takže - přijďte!