Masopust. Svátek, který značí začátek postní doby

Vydáno: Út, 01/17/2023 - 12:47

ilustrační foto ber

Masopust je jednou z tradic, které se vracejí do našeho života. Je spojený s křesťanskou tradicí a slaví se tradičně během tří dnů předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40 dní půstu. Popeleční středa vychází v roce 2023 na 22. února.

Masopust je tradičně spojený s dobrým jídlem, tancem a všeobecným veselím. Kromě toho je spojený i s tradičními reji masek. Největší část masopustního veselí se soustředí do posledních dnů před Popeleční středou, je s masopustem neodmyslitelně spjat i Tučný čtvrtek.

Tučný čtvrtek

K Tučnému čtvrtku patří hody. Na vesnicích se s tímto dnem pojí zabijačky a hodovalo se tak na jitrnicích, jelitech nebo vepřové pečeni se zelím. Jinde na stole nesměla chybět pečená kachna. To vše se zapíjelo pivem nebo kořalkou. K tučnému čtvrtku ovšem patří i sladké tradice. Typické byly především smažené koblihy a boží milosti.

Masopustní neděle

Největší zábavy se ovšem odehrávaly až na Masopustní neděli. Nejdříve se rodina sešla k bohatému obědu a následně se vyráželo na tancovačku. Ta se nezřídka protáhla až do rána.

Masopustní pondělí

V pondělí se často odpočívalo po protancované nedělní noci, nebylo to ale pravidlem. V některých vesnicích se během pondělí pořádaly mužovské bály. Na tuto taneční zábavu ovšem měly přístup pouze manželské páry.

Masopustní úterý

Poslední den před masopustní středou patřil rejům masek. Ty se seřadily do průvodu a vyrazily na obchůzku, při které nevynechaly žádný dům ve vsi. U každého stavení se zastavilo, pilo, zpívalo a tancovalo. Masky v průvodu měly zároveň různý význam. Konce průvodu byly různé. V některých vesnicích se chodila zakopávat basa, na znamení, že si na ni nikdo nezahraje, jinde se vynášela maska Masopusta na márách, jinde se na závěr popravila maska kobyly nebo zastřelil medvěd. Zábava pak pokračovala do večera, ale nikoli přes půlnoc. S příchodem Popeleční středy totiž začínal tradiční půst. (red)