Speciál k prezidentským volbám začíná!

ilustrační foto

Volba prezidenta občany je tématem českých politických diskusí již odnepaměti. Jeho zastánci byly většinou tzv. nestranické struktury, obklopující bývalého prezidenta Havla, z politických stran pak Česká strana sociálně demokratická, Strana zelených, Unie svobody a nejnověji Věci veřejné. Stalo se tak paradoxem, že přímou volbu nakonec zavedla vláda pod vedením ODS a podepsal prezident Klaus, tedy subjekty, které byly vždy spíše jejími odpůrci.

Vyšší odpovědnost občanů, nebo nesystémový krok?

Argumenty pro zřízení přímé prezidentské volby spočívají především ve zvýšení možnosti občanů ovlivnit to, kdo na Hradě nakonec usedne, v širším měřítku pak je výrazem dlouhodobé snahy o zavádění prvků přímé demokracie do českého ústavního pořádku, a to pod pláštíkem zvýšení demokratičnosti takového rozhodnutí. Přímo volený prezident má však i svoje úskalí, především nezapadá do celkového rámce české Ústavy a potenciálně je zdrojem řady politických a ústavních konfliktů. Navíc, přímý způsob volby nevypovídá o větší demokratičnosti takto volené instituce.

Přesto poslední legislativní instance, prezident Klaus, připojil pod změnu Ústavy obsahující přímou volbu prezidenta na začátku srpna 2012 svůj podpis, a mohly tak začít dostihy o sběr 50 podpisů zákonodárců nebo 50 tisíc podpisů občanů, nutných ke kandidatuře. Postupně se začala objevovat různá jména, některá byla potvrzením jejich předchozích deklarovaných aspirací (Přemysl Sobotka, Jan Fischer, Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg), u jiných pak šlo spíše o aktuální snahu o mocenské posílení (Tomio Okamura, Jana Bobošíková, Vladimír Franz). Přesto nakonec bylo do konečné fáze volby, po peripetiích s uznáním podpisů na nominačních listinách, propuštěno devět kandidátů – Jana Bobošíková (kandidátka Suverenity), Jiří Dienstbier (kandidát ČSSD, s podporou KSČM), Jan Fischer (nezávislý kandidát), Taťana Fischerová (nezávislá kandidátka), Vladimír Franz (nezávislý kandidát), Zuzana Roithová (kandidátka KDU-ČSL), Karel Schwarzenberg (kandidát TOP 09), Přemysl Sobotka (kandidát ODS) a Miloš Zeman (kandidát SPOZ, s podporou KSČM).

Vítězství v prvním kole nestačí

Dlouhou dobu byl za favorita voleb považován Jan Fischer, který kampaň zahájil již na jaře loňského roku a na konto mu připlouvaly značné sponzorské příspěvky. S pokračující kampaní, přírůstkem kandidátů a především Fischerovým nejasným názorovým profilem se rozdíly začaly stírat. Až se ke konci roku začal do čela žebříčku dostávat Miloš Zeman (podle posledního průzkumu vede o 5 procent).Vítězství v prvním kole však takovému kandidátovi nemusí k usednutí na Hrad stačit. Pravděpodobně totiž nezíská potřebnou nadpoloviční většinu všech hlasů a po čtrnácti dnech se uskuteční druhé kolo. V něm bude záležet, kteří dva kandidáti se do ní dostanou. Obecně platí, že výhodu v takovém případě má konsensuálnější a umírněnější politik, což by v případě souboje Fischer – Zeman, jak předpovídají průzkumy, byla výhoda především pro Jana Fischera. Ale uvidíme…

Servis Prostějovských novinek

My Vám každopádně na Prostějovských novinkách poskytneme servis před prezidentskou volbou. Po tomto úvodním článku se zítra můžete těšit na text o historii přímé prezidentské volby v českých zemích a jejím užívání v zahraničí, ve středu se pak podíváme, s čím na nás vyrukovali prezidentští kandidáti v ulicích Prostějova. Čtvrteční příspěvek Vám následně přinese názory respektovaných osobností Prostějovska a jejich preference před nadcházející volbou. Po pátečním článku se základními radami k volbě Vám pak v sobotu odpoledne přineseme aktuální výsledky z prvního kola za okres i město Prostějov. Zůstaňte proto s námi.

(zkl)